Píseň o zámku Muránské

SLOVENSKO - "Muránsky zámek v uherské zemi na vysoké skále jest postaven, bílý svítí se mezi horami, zdi, bašty, palácové pěkně zpraveni," zní úvodní verš jedné z nejkrásnějších Slovenských historických písní "Píseň o zámku Muránskem.

Sídlo loupeživých rytířů
Tento pozoruhodný hrad ležící na Gemeru nad stejnojmennou obcí kromě Martina Bošnáka zajímavým způsobem ve své tvorbě zvěčnil i Muránsky rodák a spisovatel Peter Glocko. Jeho román "Tomáš a loupeživí rytíři" je sice určen zejména dětem, ale poučit z něj by se mohl i nejeden dospělý. Jeho příběh je totiž založen na skutečných událostech, které se na hradě odehrály v 16. století.V té době na Muráni totiž působil loupežný rytíř Matej Bašo spolu se svými bratry a kumpány a poměrně dlouhý čas se jim dařilo terorizovat celé široké okolí hradu. Až neuvěřitelných dvacet let, konkrétně od 1529 do 1549, se na svém panství, ale hlavně mimo něj choval jako lupič a krutý vrah. Města Levoča, Dobšina kartuziánský klášter v dnešním Slovenském ráji - to vše a ještě mnohem více se stalo obětí jeho "bašovaní".Boží mlýny však melou pomalu, ale velmi jistě, a tak přišlo i na Matěje Baeša. Uherskému sněmu nakonec došla trpělivost av roce 1548 vyslalo vojsko , aby se s loupežným rytířem jednou provždy vypořádali. Ačkoliv se Matej Bašo úporně bránil, hrad byl dobyt a on sám byl zabit na útěku.



Epizoda s loupeživými rytíři však není jediným zajímavým momentem v dějinách Muránského hradu. Snad k těm nejzajímavějším postavám, které byly s Muráňi spjaty, patří Mária Séčiová, známější pod jménem "Muránska Venuše" . Šlo o manželku významného uherského šlechtice Františka Vešelényiho, který byl v "ďábelském" roku 1666 organizátorem spiknutí proti Habsburkům.To se na jeho smůlu skončilo neúspěchem a samotný Vešelényi v té době padl za oběť smrtelné nemoci.Císařskému rodu to však nestačilo a začali dobývat i hrad jeho manželky, krásné Marie. Ta v tomto boji projevila obrovskou statečnost a až tři roky odolávala útokům. V roce 1670 byl však Muráň dobyt a od těch dob to s ním šlo z kopce. Dvakrát vyhořel a nakonec se stal neobyvatelným .



Krásné ruiny v krásné přírodě

Ačkoli z toho původně gotického hradu z třináctého století zůstaly dnes už jen zříceniny, stále se vyplatí toto místo navštívit. Konečně s nadmořskou výškou 955 metrů se jedná o třetí nejvýše položený hrad na Slovensku . Už jen samotný výstup na hrad je nesmírně zajímavý, protože vede po turistickém naučné stezce, který vychází přímo z obce Muráň.Při návštěvě hradu se však chovejte tiše a slušně. Nacházíte se totiž na území Národního parku Muránska planina, který byl založen v roce 1997. A pokud budete opravdu pozorní, možná se vám podaří spatřit medvěda, vlka nebo rysa, pro které je území Muránské planiny domovem.