Bojnický zámek

SLOVENSKO  Bojnický zámek je národní kulturní památkou a zároveň i sídlem muzea.
Je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších Slovenská hradů.Původně byl dřevěným hradem a vyvinul se ze staršího hradiště. První písemná zmínka o existenci hradu pochází z roku 1113 v listině zoberského opatství. Postupně v průběhu 13. století byl budován z kamene jako majetek rodu Poznanovců .
Výsledkem tehdejších stavebních aktivit je dodnes zachovaný půdorys ve tvaru protáhlého oválu střední obytné části hradu postavené okolo malého nádvoří se studnou.Bojnický hrad i panství vždy byly královským majetkem. Koncem 13. století se Bojnic zmocnil uherský velmož Matúš Čák Trenčianský . V roce 1489 král Matyáš Korvín daroval Bojnický hrad spolu s panstvím svému nemanželskému synovi Janovi Korvínovi.Podle pověstí sám král Matyáš rád chodíval do Bojnic a sedával pod lipou naproti vstupu do hradu, kterou nazvali lípou krále Matyáše.Po jeho smrti se hradu zmocnili Zápolského vojska a obývali ho až do roku 1523. Tehdy bylo vybudováno mohutné hradní opevnění , které zůstalo zachováno ve zdivu is věžemi dodnes.K vstupní bráně s padacím mostem se připojovaly vnitřní hradní zdi přerušované v pravidelných odstupech čtyřmi věžemi.V 16. století patřil hrad rodu Thurzovců , kteří ho upravili a přestavěli na pohodlné renesanční sídlo . Původní gotický hrad dostal charakter renesančního zámku se stejně vysokými obytnými budovami seskupenými kolem vnitřního nádvoří.


Po vymření rodu Thurzovců hrad opět připadl koruně a král Ferdinand III. ho v roce 1643 daroval Pavlovi Pálffyho za pomoc v boji proti Turkům a odbojné uherské šlechtě.V Bojnicích znovu zavládl stavební ruch a hrad dostal barokní podobu . A jeho podoba se v průběhu 18. a 19. století podstatně nezměnila.
Po delším období stagnace a úpadku získal Bojnické panství s hradem v roce 1852 jeho poslední majitel - hrabě Jan František Pálffy . Byl významným soukromým sběratelem a svým sběratelským úsilím přesáhl místní poměry.Jeho vrozený a dlouhodobými pobyty v cizině pěstovaný cit pro umění se odrazil v záměrném a systematickém sbírání uměleckých předmětů.Výchozím bodem při zařizování jednotlivých objektů zámků i paláců byla snaha hraběte Pálffyho vytvořit jednotný slohový celek exteriéru i interiéru. Z toho pohledu patří prvenství zámku v Bojnicích, který dal hrabě přestavět podle vzoru francouzských gotických zámků v údolí řeky Loire. Rozsáhlá neogotická přestavba se uskutečnila v průběhu let 1889 až 1910 a změnila hrad na čarokrásný zámek.