Hrad Strečno

SLOVENSKO - Na levém břehu řeky Váh nedaleko Žiliny se na vápencové skále vypínají zříceniny hradu Strečno, v minulosti nejbezpečnější pevnosti Pováží.
Hrad Strečno je snad ze všech hradů na Slovensku nejdostupnější . Nejhezčí výhled se nám nabízí z hradní věže a z chodníku nad hradem .Krásný výhled směřuje do Strečnianského průlomu v údolí Váhu a části Domašínského meandru. Na severu je vidět hřeben kriváňské části Malé Fatry , Kysucká vrchovina a Kysucké Beskydy .Hrad postavili pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století . Jeho úkolem byla ochrana mýtného na důležité cestě Považím. O století později byl hrad v držení Stiborovců , po nich patřil mezi majetky královny Barbory ​​a z původně malé pevnůstky se měnil na významný hrad.V roce 1446 se dostal do rukou liptovského zemana Pongrácza ze sv. Mikuláše.K další změně vlastnictví došlo v roce 1483 , kdy král Matyáš Korvín daroval Strečno svému vévodovi Pavlu Kinizsimu . V roce 1523 se hrad dostal do rukou Jana Zápolského . Ten v roce 1529 již jako korunovaný vladař odstoupil hrad sourozencům Kostkovcům . Vzápětí se Mikuláš Kostka usiloval získat i panství blízkého Starého hradu, který vlastnili Pongráczovci . Pongráczovci si však své vlastnictví ubránili a Strečnianské hradní panství po smrti pana Mikuláše prošlo prostřednictvím jeho starší dcery Anny na jejího manžela Štěpána Dersffyho . Když se pak Anina vnučka Katarína provdala za barona Štefana Wesselényiho , na začátku 17. století se na Strečně usadil nový rod , který  nobarokovými úpravami dokončil stavební vývoj hradu.

František , syn nabyvatele panství, vynikal jako vojenský velitel a povinnosti ho zdržovali daleko od domova. Péče o Strečnianska panství zůstávala převážně na jeho manželce Žofii Bosniakové . Ta však koncem dubna roku 1644 , ještě ne pětatřicetiletá, na Strečně zemřela. O jejím životě se doslova říkají legendy a dokonce byla námětem prohistorický román Joža Nižňanský .Po Wesselényiho smrti v roce 1667 se novým vlastníkem hradu stal císařský generál Ján Jakub Lowenburg , který dal v roce 1689 prozkoumat poškozené prostory hradu. Tehdy objevili v kryptě hradní kaple téměř neporušené tělo Žofie Bosniakové.
Hrad Strečno byl pro svůj význam a osobité architektonické hodnoty prohlášen za národní kulturní památku a po desetiletích výzkumů, záchranných i konzervačních prací a památkových úprav je od léta roku 1995 zpřístupněn veřejnosti.