Spišská Sobota

Spišská Sobota, která je městskou částí Popradu je nádhernou ukázkou historické architektury. Přesto mám dojem, že se na tuto část Slovenska jaksi zapomíná Možná se to stává i vám: když se procházíte upravenými městečky a vesnicemi v Rakousku, kladete si otázku, proč to není i u nás? No, není. A asi tak  ani nebude. O to více překvapí, že někde se to podařilo. Tentokrát v Popradě. Přesněji v jeho městské části Spišská Sobota


Slovanská tržní osada na místě dnešní Spišské Soboty vznikla pravděpodobně ještě někdy v raném středověku. Spišská Sobota jako hraniční město, Forum Sabbath, se vzpomíná v listině krále Bela IV. již v roce 1256. V 13. a 14. století nabyla podoby sídliště s vřetenovitého tržním náměstím, které se směrem na východ zužuje a na západě navazuje na krátkou přístupovou cestu.Němci, kteří tvořili větší část původního obyvatelstva obce Spišská Sobota, se po tatarském vpádu v 13. století staly menšinou. Přesto přistěhovalci měli svého COMESA - hraběte - a řídili se vlastním právním řádem. Díky tomu si udrželi silné postavení svazku 24 spišských měst. Z tohoto postavení se netěšili jen zdejší měšťané, ale i farář, který byl členem Bratrstva farářů 24 míst.


Proletářský internacionalismus raného novověku

Na počátku 15. století (v roce 1412) se Spišská Sobota dostala do 360 let trvajícího zálohu ve prospěch polského království. Cizí státní svazek neznamenal však úpadek. Spíše naopak. Město se hospodářský a stavebně relativně rychle rozmáhalo. Ve druhé polovině 16. století mu byla přiznána nová privilegia: cechovní pravidla společných cechů pekařů, řezníků, krejčích a ševců, právo týdenních trhů a dvou jarmarků. Relativně vysoká koncentrace řemeslníků znamenala i zvýšený počet tovaryšů a učňů. Starší socialistická literatura pyšně konstatuje, že tito "se bránili proti sociální nespravedlnosti a vyvolávaly sociální nepokoje". Svého času se mluvilo o proletářského internacionalismu.Velmi zajímavé řešení obrany města si zvolili domácí v časech bethlenovského povstání. Nepřistoupili k výstavbě hradební zdi, časově i finančně náročnému řešení, ale pospojovaly zadní trakty hospodářských budov do obranného valu. Na výpadkových cestách přece jen přibyly dvě nové městské brány. Podle toho, že město si svůj hospodářský růst udrželo během celého 17. století, bylo to šťastné řešení. Stagnace přišla až v 18. století. Nepřekonalo ji ani opětovné připojení města k Uhersku v roce 1772. Možná i proto v souboji s Popradem v 19. století ztratila Spišská Sobota své dominantní postavení.Později okresní sídlo bylo založeno v sousedním městě. V roce 1950 přičlenili Spišskou Sobotu k Popradu.  Jak už to v našich městech bývá, dominantou obce Spišská sobota je obyčejně kostel.Farní kostel sv.Juraje samozřejmě není výjimkou.Přestože prošel v 18. století výraznou barokní úpravou, už na první pohled nezapře starší slohové styly. Vznikl jako neskororománsky a jako takový se vzpomíná v roce 1273. V polovině 15. století (1464) ho domácí stavitel J. Steinmetzer goticky přestavěl. Z původní nejstarší budovy se zachovalo jižní obvodové zdivo lodi s portálem, část věže, západní stěna presbytáře a románský vstupní portál na jižní straně. Navzdory relativně malému prostoru je interiér bohatě osazen oltáři.Hlavní oltář sv. Jiří z roku 1516 je dílem mistra Pavla z Levoče. Návštěvníka může daleko více zaujmout boční oltář Panny Marie (po levé straně) z r.. 1464. Před pár lety prošel kompletní restaurátorské úpravou, protože byl zapůjčen na výstavu o slovenské gotice. Svítí novotou, a tak poskytuje lepší obraz o tom, jak gotické díla vypadaly v době svého vzniku. To je už zážitek, který nezažijete každý den. Nechybí ani pro Spiš typická dřevěná kalvárie umístěna nad hlavami návštěvníků pod triumfálním obloukem. Insite pojaté postavy zobrazují Ukřižovaného s Pannou Marií a Janem po stranách. Dvěma lotrem na kříži je třeba lépe prozkoumáno do obličeje. Ten, který uvěřil v Kristovo spasení, má výraz naděje, ten, který nelitoval a neuvěřil, umírá s tváří smutku.


Městská zvonice

Stejně dominantní jako kostel, ale podstatně mladší. Postavena v roce 1598 kežmarský mistrem Ul.. Matererom v renesančním slohu. Stejně jako kostel byla barokizovaný (1728). Oprava v roce 1958 a ani následné restaurování v rámci komplexní obnovy náměstí, které proběhlo po roce 2000, se jí už nijak negativně nedotklo. Spišská Sobota není Liptov.Jedna z nových a zábavnějších historek se týká dolního konce náměstí ve Spišské Sobotě. Jakýsi český architekt přišel s nabídkou na otevřeném konci vybudovat ubytovací-relaxační komplex. Vizualizace byla údajně fantastická.Nechyběly ovečky, kopy sena a typická dřevěná architektura. Inspirovaná Liptovem. Velké bylo překvapení pana architekta, když mu památkáři jemně vysvětlili, že Spišská Sobota není Liptov.