Vojenský hřbitov v bratislavské části Kopčany

Pouze na území Evropy přibyly tisíce a tisíce válečných hřbitovů a pomníků. Jeden z nich na rakousko-slovenském pohraničí v bratislavské části Kopčany. Pro veřejnost začal hřbitov znovu existovat 4. května 2009."Tak nám zabili Ferdinanda," událostí, kterou Hašek touto legendární větou glosoval, se to začalo. Na konci bylo 7 940 000 mrtvých, 19 536 000 zraněných a 6 490 500 válečných zajatců. Jako první narukovali 21 - až 23-letí muži. V roce 1918 bojovali 17-18-letí kluci a muži starší 50 let. Ze Slovenska nastoupilo do armády rakousko-uherské koruny asi 400 000 vojáků. Přibližně 69 700 z nich padlo na frontě. 61 680 se vrátilo domů trvale zmrzačených. Svět poznal slova jako bojový otravný plyn, tank, vzdušné síly, globální konflikt, čili první světovou válku. Po jejím skončení vypadal svět úplně jinak. 19. listopadu 1918 abdikoval německý císař Wilhelm, 11. listopadu se vzdal trůnu rakousko-uherský císař Karel, 15. března 1917 se vzdal trůnu ruský císař Mikuláš II., jehož s celou rodinou 6. července 1918 bolševici zavraždili. Francie získala německé území Alsasko-Lotrinsko, Dánsko získalo Šlesvicko, část Poznaně, Slezska a západního Pruska se staly součástí Polska. Habsburská říše byla v troskách a na nich vzniklo Maďarsko, Československo, Jugoslávie, jejíž součástí se stalo Srbsko, Sedmihradsko zase součástí Rumunska, Besarábie byla podstoupena Rusku. Od Ruska se osamostatnili Pobaltské země: Estonsko, Lotyšsko, Litva.

Hřbitov v bratislavské části pohraničí Kopčany

Pouze na území Evropy přibyly tisíce a tisíce válečných hřbitovů a pomníků. Jeden z nich na rakousko-slovenském pohraničí v bratislavské části Kopčany. Pro veřejnost začal hřbitov znovu existovat 4. května 2009. V souvislosti s výročím leteckého neštěstí, při kterém přišel o život generál MR Štefánik, byl po obnově slavnostně otevřen.Slavnostní otevření v tento den mělo připomenout 1. světovou válku jako rozhodující krok k uznání slovenské státnosti, ke které Štefánik přispěl nemalou měrou. Do roku 1990 se hřbitov nacházel v přísně chráněné hraniční oblasti s Rakouskem. Do roku 2008  s jeho obnovou nikdo nespěchal. Bratislavský magistrát nakonec uvolnil ze svého rozpočtu 615 tisíc eur a na základě projektu Marie Baníková, Imricha Puškára sadovnické úpravy Kateřiny Serbínovej dostal hřbitov dnešní podobu. 331 vojáků - z toho 122 československých, 53 maďarských, 51 jugoslávských, 43 rumunských, 16 rakouských, 11 italských, 11 polských, 3 němečtí a ostatní neznámí - se po dlouhých letech dočkali důstojného místa pro svůj poslední odpočinek. Hroby jsou rozděleny do několika sektorů . Při každém je centrální náhrobníky se seznamem obsahujícím jméno, datum a místo narození, datum úmrtí, národnost a zařazení v armádě (pěšák, Jäger domobranec, dělostřelec, jezdec, střelec, Dragúň, železničář). Není však ničím neobvyklým, pokud najdete hrobové místo s datem narození bez data úmrtí. Válka k přesným záznamem nebývá přesna.

Obnovení bratislavské tradice pietních vzpomínek

Hřbitov vznikl v roce 1916. Byl součástí vojenského lazaretu pro raněné vojáky rakousko-uherské monarchie. Poprvé byl pietní upraven kolem roku 1922. Z tohoto období se v archivu Vojenského historického ústavu nacházejí náčrty hřbitova. Během trvání první Československé republiky se zde 1. listopadu, v Den Památky zesnulých konaly slavnostní bohoslužby a pietní vzpomínka. Lze na tuto tradici Bratislavané opět navážou.
V době znovuotevření hřbitova nebyla dořešena problematika přístupu k němu. K hřbitovu vede neoznačená cesta, která je pokračováním Kopčianska ulice. Cesta vede přímo k rakousko-slovenské státní hranici. K hřbitovu je možné se dostat po nenápadné asfaltové cestě, která se odklání směrem vpravo, hned za silniční značkou označující konec obce Bratislava. V těsné blízkosti hřbitova se nachází jiná vzpomínka na druhý celosvětový válečný konflikt. Betonový bunkr, který byl součástí československé "Maginotovy" linie vznikající v 30. letech 20. století. Velmi zajímavý dvoupodlažní objekt. Postoj, poutník, zvěstuj těm, kteří nás vyslali, že my tu ležíme, jak zákony kázali nám. Tento nápis je na centrálním kříži. Pokud se nad ním zamyslíme, možná nám přijde na mysl myšlenka, kolik politiků vyzývajících na nástup do tanků budeme akceptovat ve veřejném životě? Kolik bude ještě muset zemřít, aby se slova jako národnostní nenávist staly prázdnými frázemi? Otvírací hodiny: pondělí - pátek: 14.00 - 21.00 hod.. sobota - neděle: 10.00 - 21.00 hod..