Tajemný les Starý háj v Petržalce

Les ve městě, které nemá ani pořádný park. I tak se dá hledět na Starý háj v Petržalce. Cíleně mluvím o Petržalce a ne o Bratislavě. Tato městská část je více samostatným městem s velmi osobitým charakterem a obyvatelstvem, které samo sebe charakterizuje více než Petržalčany a méně než bratislavčany.Bratislava své lesy má, Malé Karpaty, ale Petržalka? Pro většinu je to sídliště na rovině, obklopené lány polí. Nebývalo to tak a není to tak.

Dnešní tvář pravého břehu Dunaje

Ta se začala utvářet v mladších třetihorách. Usazovaly a zde mořské a později jezerní sedimenty: štěrky, písky, jíly, slepence a vápence značných tlouštěk, které dnes tvoří podloží Podunajské nížiny. Nad plochý povrch se zbytky mrtvých ramen se místy zvedly mírně vyklenuté vyvýšeniny - agradačné valy. Petržalka, původně ostrov a niva se v dobách historických ocitla u hranic s německým etnikem. Ostrovy nacházející se na západ patřily Rakousku, resp. německému etniku, kromě ostrova pecních. Ostrov původně existoval při pravém břehu Dunaje oproti židovskému hřbitovu (dnes Memoriál Chatama Soffera). Na severu sahal až po jednu třetinu dnešního hlavního toku Dunaje. Pod ostrovem tekl hlavní tok, ze kterého dnes zbylo pouze Chorvatské rameno prakticky bez spojení s Dunajem.Ostrov byl pravděpodobně obydlený Pečeněhy což je zjevné i z hledání poněmčeným pojmenování ostrova  ostrov pecních. V 15. století již byly na území dnešní Petržalky zahrady, později sady a lesy. Kvalitní dřevo, které se zde dlouhá léta těžilo sloužilo pro výrobu kůlů nejen do malokarpatských vinic, ale i do Rakouska, vodovodního potrubí, zátarasů proti ledům a povodním. V 17. století svěřili Pálffyovci území do péče dědičným hajným.. Určitě z důvodu udržení vysoké ekonomické rentability území, jak bychom dnes řekli, ale důvody mohly být i jiné. Hodně mohou napovědět názvy bývalých ostrovů, které si před pár sto lety byly velmi blízké: Vlčí hrdlo, divoký ostrov, Ostrov kormoránů. V roce 1905 při Rusovském rameni vybudovali dřevěný most, který zpřístupnil zdejší střelnici. V roce 1929 sportovní hřiště I. SC Bratislava a o rok později dostihovou dráhu a areál někdejší tělovýchovné jednoty Sokol. Pak přišly 60. léta 20.století, urbanistická soutěž na nové mnohatisícové sídliště a 70. léta, které vítězný projekt respektovaly jen v tom, že se zde postavili velkokapacitní bytovky Navzdory všemu se díky opakujícím záplavám a v té době ještě přísně neregulovaném toku Dunaje zachovala relativně velká plocha lužního lesa známá jako Starý háj. V roce 2005 velmi úspěšně prohlášena za přírodní rezervaci.


Přirozenými obyvateli lesa jsou srnky, kanci, žáby.

Přírodní rezervace, tedy i v názvu zmíněný tajemný les, Starý háj se nachází mezi Dolnozemskou cestou, dunajskou hrází (dříve in-linové dálnicí) a Dunajem. Pro lepší představu se táhne od čerpací stanice v Ovsišti až po čističku odpadních vod při Betliarské ulice. Její plocha zabírá 77 ha a více než polovinu z ní tvoří les. Přirozenými obyvateli lesa jsou srnky, kanci, žáby, mloci  a vodní ptactvo. Zde v těsném sousedství s největším slovenským  sídlištěm žije bobr evropský a mezi brouky vyhlášený fešák roháč velký, knírač velký a knírač pižmový. Vzhledem k tomu, že jde o přírodní rezervaci je území bezzásahové a tedy zařazeno do 5. stupně ochrany. V praxi to znamená žádný oheň, žádný sběr rostlin, žádný odchyt fauny. Těžko odhadnout zda se podaří návštěvníkům spatřit zde volně žijící zvířata, bezpečně se jim však představí až pralesní charakter území. Kácení stromů je zastaveno a někdejší obslužné cesty pro výstavbu sídliště zanikají pod vrstvami bláta po jarních a letních záplavách. Svého času byl ve Starém háji vyznačen turistický chodník modrou značkou nyní pomalu zaniká. Vedl po ostrovní části až k vyústění zátoky Zuzana do hlavního toku Dunaje a pak se stáčel vedle zmíněném rameni zpět směrem k jezdeckému areálu TJ Slavia Ekonom. Chodník zaniká rychleji než značky, ale udělat si tu hezkou procházku je stále možné. Ostrov ukrývá ještě jedno tajemství:.  Doslova.jde o poslední vojenský bunkr BS 15, kterým byla ukončena obranná linie bratislavského předmostí v roce 1938.


BS 15

Ostrov byl oboustranný jednokřídlý pěchotní srub, jehož posádku tvořilo až 20 mužů.Tedy opevnění těžkého charakteru. Na rozdíl od ostatních Petržalských "bratrů ve zbrani - bunkrů" je atypický tím, že je jen jednopodlažní. Jeho pravé křídlo nahradily kopulí s těžkým kulometem vz. 37 a na levou stranu umístili pancéřový zvon s lehkým kulometem a střílnu kanónu vz. 36 s výstřelem na řeku. Díky tomu že zde bunkr býval pravidelně zaplavován vodou z Dunaje zůstala zachována původní střílna zbraně L1 na 85mm kanón. BS 15 postavila firma Ing. Rudolfa Friče z Prahy v období 16.2. - 21.2.1937. Ti, kteří by chtěli vidět poslední zachované bunkry jihovýchodní části Petržalky mohou ještě vyhledat BS 13 a BS 14. Ostrov byl v roce 1993 zařazen do plánovaného Military campu - vojenského skanzenu Bratislava-Ovsiště, který později zanikl.

BS 13 Stoh

Se nachází na Betliarsé ulici v blízkosti soukromé kliniky ProCare. Má většinu typických rysů bratislavského těžkého opevnění, přesto i zde lze nalézt výjimku v podobě neexistujícího levého křídla. Toto bylo nahrazeno pancéřovou kopulí s těžkým kulometem vz. 37. BS 13 má dvě podlaží. Na horním podlaží se nacházely střílny, toalety, naftový agregát, sklad a čerpadlo na vodu. Na spodním patře byly sklady na munici, sklad potravin, kuchyň, ubytovací pokoj pro vojáky, vzduchotechnika se dvěma filtračními zařízeními. BS 13 také stavěla firma Ing. Rudolfa Friče z Prahy 28.2. - 5.3.1937. Posádku tvořilo 24 vojáků.


BS 14 Duna
Najít bunkr BS 14 Duna může být skutečným rodinným dobrodružstvím. Nachází se v malém hájku za dunajskou hrází zcela obrostlý stromy. Výborným vodítkem při jeho hledání jsou sloupy a vedení vysokého napětí. Musíte pokračovat po Betliarské ulici směrem k přečerpávací stanici. Průchodem mezi zahrádkářskou kolonií a zmíněnou stanicí se dostanete na hráz. Z její koruny po levé straně uvidíte sloup vedení vysokého napětí a pod jeho vedením v lesíku ve vzdálenosti asi 30 - 40 m se nachází dobře ukrytý bunkr. Objekt BS 14 z přelomu let 1933 a 1934 je velmi atypický. Patří k první vlně výstavby bunkrů. Částečně dvoupodlažní, zpočátku byl vybaven čtyřmi střílnami pro kulomet, z nichž dvě byly roku 1937 zabetonované. Z toho byla jedna atypicky se nacházející ve spodním patře.Starý háj i jeho okolí je atypická a nádherná divočina v blízkosti panelového města. na koních na vycházky, hojně navštěvován . Pro turisty však úplně zapomenutý kout. Je však pravda, že tomuto nádhernému koutu zeleně je třeba zabránit v letním období. Teplo a všudypřítomné vlhko jsou velkoinkubátorem na líhnutí komárů a jiného intenzivně bodajícího hmyzu.