Roháče mám velmi rád. Vážou mě k ním vzpomínky z minulosti, současnosti a pokračování bude v budoucnu ... Jednoduše, jezdím sem často. Roháče, čili Západní Tatry jsou jakoby se mnou spjaty. Prožil jsem zde mnohé radosti i starosti. Lyžování ve Spálené dolině, turistika v okolí Ťatliakovej chaty, nádherná horská plesa ale i Podroháčske folklórní slavnosti ... Se siluetou Roháčů v pozadí jsem učinil několik životních rozhodnutí. Stručně řečeno, i takto se získává vztah k přírodě. Ačkoliv nejčastěji se zdržuji v jejich západní části, abychom zmínili i něco užitečné pro čtenáře, vyberme se na jižní svahy Západních Tater, konkrétně do Žiarské doliny. Ta začíná blízko obce Smrečany, nedaleko Liptovského Mikuláše.
100letá lavina
Koncem března spadla v Žiarské dolině tzv.. 100-letá lavina. Způsobila velkou přírodní katastrofu. Na vlastní oči jsem to však ještě neviděl. Rozhodl jsem se tedy vyrazit na Žiarskou chatu a přesvědčit se.Cesta to nebyla dlouhá. Na konci Mikuláše, směrem na Liptovský Hrádok se nachází odbočka na sídliště Podbreziny. Tato cesta vás dovede až do Žiarské doliny.Auto jsem však nechal na parkovišti u rampě v ústí doliny, odkud je to na chatu asi pět kilometrů. Vyrazit můžete po asfaltce, což je pohodlnější nebo lesem. Vyrazil jsem lesem. První polovina cesty vedla ve stínu stromů, postupně stále strmější nahoru, výhled nebyl prakticky žádný. Druhá polovina cesty už otevřela horizont. Jelikož jsem byl poměrně dost vysoko ve svahu, jako na dlani se mi otevřel výhled do celé doliny, přičemž kdesi v dálce jsem zahlédl i samotnou chatu.
Co mě však zaujalo více než přírodní scenérie byla katastrofa, kterou způsobila lavina.Na obrovském prostoru jsou tu polámané stromy jako zápalky a vidno tak neuvěřitelnou sílu a rozmar přírody. Přestože je již po katastrofě, následky tu budou vidět ještě dlouhá léta..Ve vyšších polohách, mimo dráhy laviny se však rozprostírá nádherná příroda. A to si tu třeba užít!
Vysokohorský duatlon
Připomeňme, že Žiarska chata je vlastně jedinou skutečně vysokohorskou chatou v Západních Tatrách s celoročním provozem a zároveň je základnou pro toulky po Žiarské dolině a okolních horských vrcholech. Nepředstavujte si však vysokohorskou chatu jako například Téryho chatu. Sem, na Žiarskou chatu, učupenú pod masivem Baranca vede kvalitní asfaltka. Ubytovaní hosté sem mají možnost přijet autem, čili bezprostřední okolí trošku ztrácí na dojmu izolovanosti a rodinné komunity tzv.. horalů.To ale neplatí v zimě. Právě v zimním období třeba dávat řádný pozor, protože přístupová cesta k chatě je často ohrožována lavinami a na turistické trasy nad Žiarskou chatou se vztahuje sezónní uzávěrka, v době od 1.11.-15.6. jsou pro laickou veřejnost uzavřeny. Koneckonců o síle laviny jsme se již mohli přesvědčit. Na druhé straně je ale právě proto tato lokalita vhodným místem i pro méně výkonné turisty nebo všechny, co si neumí odepřít jistý komfort.Ubytovat se můžete v 12-ti 2 - 4 lůžkových pokojích a 2 apartmánech. Apartmány mají vlastní sociální zařízení, sociální zařízení pro ostatní pokoje jsou společné. Aby to ale nevypadalo, že jde o komerční oblast, chata a okolí je velmi oblíbená u sportovců, v zimě u skialpinysty a lyžaře, libující panenský sníh ve žlabech. Každoročně se zde koná koncem léta Vysokohorský duatlon. Závody mají start v ústí Žiarské doliny, odkud závodníci absolvují cyklistickou část po Žiarskou chatu dlouhou 5260 metrů s převýšením 413 metrů. Pak následuje běžecká část do Žiarského sedla dlouhá tři kilometry s převýšením 590 metrů. Z okolí chaty je nádherný výhled na známé štíty Západních Tater jako Baníkov, Tri Kopy, Plačlivé. Lze sem podnikat jednodenní túry.Chata je i dobrým místem k přenocování pro turisty zdolávajících celý hřeben Západních Tater.
Žádné komentáře :
Okomentovat