Markušovce

Největší hřích, kterého se může cestovatel dopustit v Markušovcích, je navštívit jejich v pondělí odpoledne. Mně se to poprvé podařilo. Zůstaly mi oči pro pláč, protože jak je to na území Slovenska zvykem od dob komunistické vlády, v pondělí je 99% muzeí a památek pro veřejnost zavřených. Vůbec nerozhoduje, zda je či není turistická sezóna.V Markušovcích, v obci 7 km vzdálené směrem na jihovýchod od Spišské Nové Vsi je toho ke shlédnutí a navštěvování opravdu dost.

Markušovský hrad

Milovníky středověku jako první zaujme Markušovský hrad . Po roce 1989 vrácen v restituci původnímu majiteli, který projevuje očividnou snahu dát hradu provozuschopné podobu. Samotný hrad vznikl ve 2. polovině 13. století (1284).Počátkem 16. století byl renesančně upraven. O dvě stě let později, v roce 1773 vyhořel a prakticky jen živořil v ruinách.Původní stavba hradu byla pozměněna renesačnou přestavbou. Její podobu nese dodnes. Reprezentovaná je opevněnou čtyřkřídlá nepravidelnou stavbou s Obdélné půdorysem s nárožními okrouhlými baštami a úzkým nádvořím. Nádvoří je přístupné dvěma půlkruhovými branami. Ve východní části, v níž se nacházejí dvoupodlažní stavby, jsou v místnostech zachovány dřevěné trámové stropy. Jižní stranu zdob renesanční sdružené půlkruhové okna s mříží..Pro milovníky Slovenských hradů představuje tento nevelký hrad menší kuriozitu.Nachází se na nízkém kopci nad hlavní cestou vedoucí Markušovcích. Renesančním výrazem je podobný poměrně vzdálenému Bytčianskému  hradu. Co však potěší všechny návštěvníky, a zejména rodiny s dětmi, hrad je velmi dobře přístupný chodníkem se starými kamennými schody od nedalekého zámečku a letohrádku Dardanely. Platí to však jen pro jeho okolí. Interiér hradu je uzavřen. V těsném sousedství hradu stojí jiná vzácnost. Neskororománsky kostel.

Kostel sv. Michala archanděla

Kostel se poprvé vzpomíná v roce 1280. Z této stavby se zachovala část věže i obvodového zdiva a západní portál. K původní jednolodní stavba dostavěli v 2. polovině 15. století nové široké presbytář. Vzniklý zdánlivý síňový prostor zaklenuli síťovou klenbou. Severní kapli sv. Kosmy a Damiána přibudovali po roce 1486. Jižní kapli sv.Anny někdy na počátku 16. století. Požár hradu v druhé polovině 18. století zasáhl i kostel. Opravena byla však jen věž. Přesto, že ho v roce 1818 celý opravili, v roce 1882 vyhořel.Nejstarší architektonické doplňky je možné vidět v jižní kapli. Druhotně byl v ní zazděn neskororománsky - ranogotický portál s lomeným ostěním a košovitými hlavicemi s rostlinným ornamentem. Další výrazný prvek, který návštěvníka zaujme, jsou náhrobníky rodu Mariássyových. Vyrobeny z červeného mramoru, nesou podobiznu postavy zesnulého spolu s erby ve vysokém rámu. Datované jsou do let 1516, 1564, 1597, 1608, 1647.


Zámeček - dominanta obce

První velká budova v historickém stylu, která po příchodu do Markušovic každého zaujme je zámeček v příjemně teplé žluté barvě s bílými doplňky je dominantou obce. Původně byl postaven v renesančním slohu v roce 1643. První majitelem se stal František Máriássy mladší. V letech 1770 až 1775 prošel rokokovou úpravou. Na úpravě pracovali JJ Schődl z Levoče jako tesař, stavitel T. Lieb ze Solivar, kameník M.Mráz z Levoče, štukátor J. Feeg z Kežmarku, zámečník M. Stubner ze Spišské Nové Vsi a truhlář J. Reitsammer.
Dvoupodlažní dvojtraktová budova s ​​Obdélné blokovým půdorysem s nárožními okrouhlými baštami a predstavanou věžovým rizalitem vjezdu nabyla prakticky svou dnešní podobu. Z tohoto období pochází i zvenku viditelné, výhradně namalované druhé podlaží. Detailně propracovaná rokoková fasáda s falešnými přivřenýma okenicemi vzbuzuje dokonalou iluzi o neexistujícím dalším patře zámečku. Interiér je přístupný z ústředního vestibulu, ze kterého se vchází do místností v přízemí. Ty na sebe nenavazují a jsou přístupné výhradně z vestibulu. Z vestibulu vede schodiště na první patro. Dnes se v kostele nachází expozice historického nábytku od renesance, přes baroko, rokoko, klasicismus, empír, biedermeier, až po historismus.

Letohrádek Dardanely

V roce 1778, další z rodu Máriássyovci, tentokrát Wolfgang, dal postavit u příležitosti očekávaného příjezdu císaře Josefa II. v zahradě zámečku letohrádek Dardanely.Návštěva hlavy říše se neuskutečnila a původní plán letohrádku se neuskutečnil v plném rozsahu. Postavili pouze ústřední patrový pavilon s tříosou fasádou, členěnou pilastry a zakončenou trojúhelníkovým tympanónovým štítem. Ve středu bohatě zdobený erby a asymetrickými motivy, jejichž tvary jsou odvozeny od podoby mušle.Hlavní motiv rokoka. Nejkrásnější jsou však štukové girlandy s hudebními emblémy a stylizovanou rokokovou ornamentikou.Na klenbě slavnostní síně letohrádku jsou krásné propracované rokokové nástěnné malby s mytologickými scénami: Bakchus a Ariadna, paride soud, Neptun a Amfitriti, Venuše a Adonis, Bakchanálie, Únos Perzefóny. Prostory letohrádku ukrývají expozici hudebních nástrojů. I laika určitě zaujmou v 19. století velmi oblíbené klavichord.Hudební nástroj, ve kterém technické spojení našla kytara s klavírem.Markušovce jsou jednoduše obec plná historických překvapení. Těžko mi je posuzovat, do jaké míry jsou či nejsou připraveny na příchod turistů. V každém případě však platí, že v nedaleké Spišské Nové Vsi najdete vše, co na svých cestách potřebujete. Občerstvení, ubytování, velmi dobře fungující turistické informační centrum a co je také důležité, historické památky, které jsou v pondělí během turistické sezóny otevřené.