Majerova skála

Téhle skály jsem si všímal už dlouhá léta cestou na Donovaly nad Starými horami. Až jsem se jednoho dne rozhodl konečně na ni vylézt.Hezký zimní den, sliboval fajn zážitek.
Sněhu ještě nebylo tolik, vzduchem pronikaly zubaté paprsky slunce, svět prosakoval optimismem. Vyrazili jsme autem z Banské Bystrice přes Staré hory do horské vesničky Turecká. Přiznám se, ještě jsem tu nebyl. A tak mě překvapila drsná krása okolní přírody, v kombinaci s položenými domky v hluboké kotlině. Ačkoli kopce v této oblasti nedosahují výjimečnou nadmořskou výšku, jde o řádné tvrdý kraj. Už na první pohled.
Mimo jiné o tom svědčí i událost z roku 1924, kdy se z nezalesněných svahů Krížne sesunula jihovýchodním směrem obrovská, až 4 kilometry dlouhá sněhová lavina.Zasypala část vesničky a pohřbila v hlubokém sněhu až 18 jejích obyvatel. Na všechny tyto skutečnosti jsem se ve skrytu duše zmínil, když jsem viděl pěkně upravené chatky a domky přilepené na svahy strmých hor. Často stačí tak málo, aby se štěstí a pohoda v lidském životě změnily v katastrofu a tragédii. Určitě i proto lidi žijící v náručí hor mají k sobě blíž.

Krížna

Vraťme se však do současnosti. Auto jsme Zaparkovali v lokalitě Salaška nad Tureckou v blízkosti chatové osady a vyrazili po lyžařské sjezdovce prudce do kopce.Cíl majestátní skalní útvar - Majerova skála / 1283 m / nad Starohorskou dolinou, nacházející se ještě v pohoří Velká Fatra. Nejprve po zelené, pak po žluté turistické značce. Cesta je ale dobře viditelná i bez značení. Musím říci, že jde o docela zabíračku, ačkoli v technicky nenáročném terénu.Prakticky celý výstup ale vede do strmého kopce, kde fyzička a klouby dostávají řádně zabrat. Nejtěžší úsek byl výstup na hřeben do sedla, nedaleko místa zvaného Liška.Zde v minulosti končila sedačková lanovka z Turecké. Cesta vedla prakticky přímo pod starou trasou sedačkové lanovky přímo do prudkého svahu. Zde jsme dali pár krátkých přestávek, vychutnávali krásu slunečního, ale přitom zimního dne a vyměnili zpocené trička.Když jsme konečně dorazili na hřeben, otevřela se úžasná panorama, odměna za vydanou námahu. Pohled na část Nízkých a Vysokých Tater, Slovenského rudohoří, zda oblast Donoval ve mně zanechal hluboký zážitek. Přitom jsme měli štěstí a během celého výstupu jsme se setkali nanejvýš s pěti dalšími turisty. Po dosažení hřebene je možné pokračovat vpravo na vrchol Krížnej.
Zde je třeba připomenout, že Majerova skála není jedinou dominantou tohoto okolí. Lépe řečeno, Majerova skála je vizuální dominantou, ale nejvyšším kopcem okolí je právě Krížna / 1574 m /, která je zároveň křižovatkou mnoha turistických tras.

Propast a doupě medvědů

Směrem doprava už po modré značce je právě Majerova skála, kterou je však vidět už z hřebene jako na dlani. Tím směrem jsme vyrazili i my. Dolů po hřebeni, odkud vypadá Majerova skála jako úpatí nevelkého lesnatého kopce. Pak ještě několik výškových metrů mezi skály a různý porost, až se konečně cesta rozestoupila a ocitli jsme se na skalních plošinách, z nichž byl výhled ještě monumentálnější a úchvatnější jako ze samotného hřebene Krížnej.Na jazyk se mi tiskla přirovnání - letecká panorama. Podmanivost této chvíle ještě znásobila snad třicet metrů hluboká propast. Nezapomenutelné místo. Jen je třeba skutečně opatrně, protože jeden chybný krok by byl zároveň i posledním. A to jsem si v návalu euforie neuvědomoval upozornění, že právě Majerova skála je oblíbeným doupětem medvědů.Sluníčko postupně sláblo a stále zřetelněji se chystalo za obzor. Nám však v tom momentě nevadila ani klesající sluneční koule, ani potencionální hrozba medvědích tlapek ... Nemysleli jsme nato, co bude za hodinu, či dvě. Daná chvíle si nás podmanila. Rozložili jsme spacáky přímo na skalní plošině, zachumlali se do tepla a vyžívali se v krásných výhledech a relaxovali. Slunce se postupně ztrácelo za obzorem, vzduchem se rozšířilo neskutečné ticho. Nádherný den se blížil ke konci ...