Letní splav Dunajce

Dunajec je řeka pro fajnšmekry. Ať už z hlediska přírodních krás, atrakcí, sportovního vyžití.Jednoduše, na návštěvu Dunajce se vždy velmi těším.Navíc, rád sem chodím nejen kvůli samotné přírodě, ale i kvůli kamarádům, které máme ve vesnici Červený klášter a okolí. Během zimního splavu řeky, který jsme udělali koncem ledna padl slib, že se opět vrátíme na vodu v létě. Tak se také stalo koncem srpna. Času bylo sice málo, vyrazili jsme v pátek se záměrem zůstat do neděle, ale o to víc jsme se ho snažili akčně využít. Do známé vesnice Červený klášter, která leží přímo na břehu řeky a slouží jako východisko většiny splavů a výletů na vorech, jsme dorazili kolem osmé večer. Zakotvili jsme v místní Goralské hospodě a pár minut počkali na kamaráda, který zde provozuje půjčovnu raftových člunů. Na uvítanou jsme dali po skleničce, vybavili ubytování a následně poseděli do pozdních hodin.

Splav do Lesnice

Ráno nás přivítala poměrně zatažená obloha.Předpověď zněla jasně: déšť. Dopoledne však ještě nepršelo, nastal správný čas vyrazit.Kamarád nám ochotně půjčil čluny a kompletní výstroj . Pro blížící se déšť jsme vyhodnotili, že nejlepší bude absolvovat trasu z Červeného kláštera do Lesnice, což je asi dvě hodinky klidným tempem. Po několika stech metrech jsme minuli místní přírodní symbol Tři korunky / 982 m / nacházející se na polské straně. Jde o jednu z místních atrakci a podniknout sem turistický výlet stojí zato. Z polské vesnice Sromowce Niżne, která se nachází na druhé straně řeky naproti Červenému klášteru to sem trvá přibližně jeden a půl hodinky. Z nejvyšší "korunky", či věže Vodnice, na jejímž vrcholu je vyhlídková galerie pro 15 osob, je pěkný rozhled.To nás však už pohltil nádherný kaňon, či lépe řečeno průlom Dunajce. Jde o nejatraktivnější část národního parku Pieniny, s hlubokými kaňony, skalními výtvory a nepřístupnými skalami. Vody bylo tak akorát, takže celá cesta proběhla bez problémů.Do Lesnice jsme dorazili právě včas.Po posledním záběru veslem se obloha roztrhla a začal padat hustý déšť. Cestou zpět jsme prošli vedle chaty Pieniny, hned pod obcí Lesnica. Již několik krát jsme zde v minulosti hojně oslavili úspěšný splav. Doporučuji určitě navštívit. Zejména v létě je v okolí množství atrakci, chutná kuchyně, přičemž zde lze i přespat. V ten den jsme však měli jiný plán, takže posezení na chatě se odkládá opět na leden, kdy se chystá v pořadí druhý zimní splav Dunajce. Mimochodem, na který všechny zveme. Ještě připomeňme, že do Lesnice se dá dostat z Červeného kláštera i pěšky nebo na kole stezkou podél řeky. Je to asi osm, devět kilometrů.Jízdní kola si můžete půjčit v půjčovně, která se nachází ve vesnici přímo u hlavní silnice. 

Vyšné Ružbachy

Jelikož počasí bylo pod psa a hodin málo, padl nápad na koupání. V úzkém okruhu se nachází několik možností ke koupání. Termální koupaliště je ve Vrbově, vzdáleném asi půlhodinu jízdy autem nebo ve Vyšných Ružbachách. Ty i nakonec zvítězili. Cesta sice trvala asi 45 minut, ale stálo to zato. V areálu koupaliště se nachází krytý bazén s teplou vodou ale i venkovní bazény. Součástí je suchá, parní sauna, zda infrasauna, výřivka. Přitom vstupné je 4,5 Eura na hodinu. Bylo to fajn.Pokud by se vám ale v nepřízni počasí nechtělo měřit delší cestu, čas je možné zabít návštěvou samotného areálu historického objektu Červeného kláštera, po kterém je pojmenována celá vesnice. Jeho založení oficiálně potvrdila v roce 1319 Spišská kapitula. V objektech kláštera je muzeum, turistická ubytovna a restaurace. Nedá se sice říci, že zde lze vidět něco výjimečného ale určitě stojí zato, absolvovat tuto příjemnou procházku. Samozřejmě, možností je i návštěva Polska. To je hned na druhé straně řeky, konkrétně vesnice Sromowce Niżne. Slovenskou a polskou část již několik let spojuje most pro pěší chodce, takže odskočit si do Polska hoc i jen na kávu není žádný problém.

Pltnictví dvou národů

V neděli se již počasí umoudřilo, takže jsme vyrazili z Lysé nad Dunajcem opět do Lesnice, což trvá klidným tempem tři - čtyři hodinky, podle toho jak spěcháte. Počasí skutečně vyšlo, svítilo sluníčko, cestu lemovaly nádherné panoramata. V vrchní části trasy nad Červeným klášterem jsme měli možnost porovnat Pltnictví na slovenské a polské straně. Zřejmě není třeba zvlášť zdůrazňovat, že nedílnou součástí návštěvy této oblasti je splavit Dunajec na dřevěné voru, pod dohledem zkušeného voraře.Jelikož střed řeky tvoří státní hranici, na obou březích mají svá stanoviska voraři obou národů. Přitom na té polské, jsme viděli asi desetkrát tolik vorů i lidi. Jednoduše, přestože z našeho pohledu vnímáme Pltnictví na Dunajci jako slovenskou záležitost, ve skutečnosti je drtivá většina vorů polská. Poláků je prostě více. V ten den bylo také vše bez problémů. Do Lesnice jsme dorazili krátce odpoledne a po krátkém obědě vyrazili domů. Co dodat, pěkný víkend za námi, opět jsme si užili vody, přírody a navštívili kamarády.Nezbývá jen těšit se na další dobrodružství ...