Kamenné koule z Milošová
Začal jsem pátrat na internetu. Tam je situace jiná. Zpráv, článků, fotografií jsou desítky. Možná i stovky. Píší mnozí, Češi, Slováci, poláci. co autor, to jiné údaje.Zejména o roku jejich objevu. Nejsmělejší tvrdí, že objevené byly v polovině 80. let 20.století. Většina autorů se však shoduje na letech 1995 - 1996. Asi by bylo pro ně velkým "zklamáním", kdyby zjistili, že o existenci nezvyklých kamenných koulí na Kysucích se hovořilo již na počátku 20. století.Překvapila mě informace, že koule se nacházejí na území České a Slovenské republiky. Článek byl z roku 2009 a pokud moje paměť sahala, byl jsem přesvědčen, že v České republice kamenné objekty tohoto typu ještě nalezeny nebyly. Pravda však je, že ve Zlínském souvrství v Magurské jednotce asi 9 km jihovýchodním směrem od lomu v Milošová se na dně potoka Čadečka koule našli. Dokonce s průměrem do 120 cm. Tak jak to tedy s těmi kamennými koulemi je?
Přírodní Krásy Slovenska
Mária Bizubová v knize Kameny z edice Přírodní Krásy Slovenska upozorňuje, že objekty byly v minulosti známé jako kamenné jablka. Jejich nálezy nejsou vázány jen na lom Milošová - Megonky, ale na dlouhý úsek mezi Klokočově a Milošová. Tedy pás dlouhý asi 15 km. Kamenné objekty mají tvar od dokonalé koule až po velké vejce.Největší nalezena koule má průměr 2,6 metru. Otisky, které zůstaly po vypadnutí koulí z jejich lůžek naznačují, že ty největší měly průměr až 5 metrů! Hmotnost nejběžnějších koulí o průměru 90 až 110 cm se pohybuje v rozmezí 9 až 15 tun. Materiál, ze kterého byly "vyhotoveny" tvoří slepence s výrazným podílem křemene. V rezervaci Klokočovské skály jsou však i pískovcové koule. Ty zlepencové obsahují příměsi červené žuly, žulového porfyru, šedé ortoruly.To jsou nerosty, které se v okolí jejich objevu už dávno nenacházejí.Ztratili se pravděpodobně při pohybu nejsvrchnějších částí zemské kůry za dob prakontinentu Pangea. Zajímavé je, že v odborných článcích zabývajících se problematikou kamenných koulí se příliš mnoho toho o jejich věku nedozvíte. Jen velmi opatrně se někteří autoři zmiňují o věku 30 až 40 milionů let.Zdaleka se však tento údaj nelze považovat za potvrzený. Stejně je to i s mechanismem jejich vzniku. Dlouho, velmi dlouho, byly nejpopulárnější hypotézy o mimozemském původu. Nepotvrdily se. Důkazem místní produkce je právě lom Milošová - Megonky. Koule jsou "vrostlé" ve své zlepencovej podoby přímo do pískovcového podloží. Pokud by sem přiletěli, dopadly, byly dopraveny, spočívaly by v lůžku, od kterého by byly jasně odděleny. Všechny. Jenže některé oddělené jsou a některé ne. V lomu je mnoho prázdných lůžek, jejichž koule se již skutálely na nové působiště.Jak tedy tyto "kamenné jablka" vznikly? Zatím se teoretizuje o tom tektonickém neklidu v mělkých vodách oceánu. Zrnka písku na sebe nabalovaly oblázky a narůstaly jako sněhové koule na svahu. Možná. Možná šlo o nerovnoměrné zpevňování písku a štěrku, když díky velké tloušťce usazením došlo k nerovnoměrnému vytlačování vody. A možná šlo o gravitační poruchy. Údajně i na Slovensku máme místo, na kterém se věci kutálejí směrem nahoru, směrem do svahu. S klidným svědomím můžeme tedy prohlásit, že jde o nefalšovanou záhadu. Škoda jen, že přesto, že většina autorů se shoduje v tom, že slovenské koule jsou největší na světě a svět o tom neví.
Lom Milošová - Megonky
Pokud se dnes rozhodnete navštívit lom Milošová - Megonky můžete se spolehnout na autobusové spojení městskou dopravou z Čadce. Od konečné zastávky v části Milošová vás povedou tabulky. Přímo u lomu se nachází velké informační tabule.Pokud pojedete autem, můžete klidně zaparkovat přímo u ní. Na rovné travnaté ploše je dost místa pro 5 - 6 osobních aut. Pravděpodobně místní část Milošová v lomu vybudovala i dřevěné lavice na sezení. Na škodu věci je, že nikdo se nestará o odstranění náletové zeleně, která se v lomu výrazně rozmáhá.Celé místo je přírodní památkou a státní orgány ochrany přírody mají silné slovo k jakémukoliv kácení na její ploše. Rigidního postoj zakazující odstranění nepůvodní dřevní hmoty, tentokrát není na místě. Na svazích lomu určitě během těžby keře a stromy nerostly. Určitě zde nehniezdilo ptactvo, ani se neskrývala lesní zvěř. A lom za přírodní památku byl vyhlášen s cílem ochránit zdejší kamenné koule. Kořenový systém zeleně je může rozrušit. A stále více rozrůstající se zeleň jejich dokonale zakrývá před očima návštěvníků.Nakonec ještě jeden tip. Pokud místo navštívíte s dětmi, projděte se po lesních stezkách i k hornímu okraji lomu. V jeho těsné blízkosti vede státní hranice s Českou republikovou. Velkou radostí je pocit, že jednou nohou stojíte na Slovensku a druhou v České republice. Pro pobavení někdy stačí velmi málo.
Žádné komentáře :
Okomentovat