čtvrtek 2. ledna 2014

Hřebenovka Krivánska Malá Fatra

K chatě Vrátna / 750 mnm /, která se nachází na konci asfaltové cesty ve Vrátné dolině jsem dorazil asi kolem desáté večer. Neměl bych to přiznat, ale přezul jsem se, nasadil čelovku, sbalil batoh a vyrazil do tmavého lesa.Vyrazil jsem po žluté značce na Chatu na Grúni / 970m.nm /, kam je to od chaty Vrátna přibližně 45 minut cesty. Byla zcela jasná noc, ticho, pod nohama mi křupal sníh a bylo slyšet zvuky lesa. Světlo čelovky mi však bezpečně ukazovalo cestu. Chyběl mi už pobyt v přírodě a spíše jsem to nestíhal. Dopředu jsem počítal s nocí ve stanu a druhý den jsem měl v plánu podniknout krátkou hřebenovku přes Poludňový Grúň, hromový, Chleb až do Snilovského sedla, kde končí kabinková lanovka táhnoucí na sjezdovce Chleb. Odtud je to už po sjezdovce dolů spát k Chatě Vrátna přibližně hodina cesty.Okruh, který se dá zvládnout za několik hodin av létě jde o velmi pěknou trasu. O velmi pěknou trasu jde také v zimě, ale terén je na sněhu a ledu na hlavním hřebeni mnohem nebezpečnější. V batohu jsem měl stan, teplý spacák a rozhodl jsem se přespat venku na sněhu. Věděl jsem, že při Chatě na Grúni je bezpečný terén, kde nic nehrozí.


Chata na Grúni
Cesta to nebyla vůbec příjemná. Chodník se stále klikatil a vedl v poměrně prudkém svahu, kde to dost klouzalo. Střídavě přes les a holý kopec. To by však bylo stejné i přes den. Nebylo kam zabloudit, jen stále po žluté, která je velmi dobré vyznačena a bylo ji vidět i ve světle čelovky. Jelikož jsem se velmi nespěchal, abych neudělal chybný krok, na chatu jsem dorazil zhruba za hodinku. Dovnitř to ještě žilo, bylo zde několik ubytovaných turistů, kteří dospívali poslední písně a ukončili poslední přípitky.Mě pozvali na pivo. Chvíli jsem poseděl, něco pojedl a vybral se rozložit stan přes chatu do jehličnatého lesa. Do třiceti minut jsem byl zalezlý ve spacáku a spal.


Poludňový Grúň
Ráno jsem se se stavěním vůbec nespěchal. Za prvé proto, že mi v noci byla docela zima, ale protože na svítání vyšlo slunce a pěkně vyhřály stan, bylo v něm velmi příjemně. Za druhé, nechtěl jsem vyrazit brzy, pokud byl sníh na hlavního hřebene zamrzlý. Jelikož přes den už mrznout nemělo, nechtěl jsem riskovat v časných ranních hodinách, pokud byl ještě na cestě led. Kolem deváté jsem dal v chatě snídaně a za nádherného zimního slunečného dne vyrazil přímo do kopce vedle sjezdovce na Poludňový Grúň. Cesta vede strmě vzhůru, sníh byl hluboký, ale místy měkký, čili se nohy bořili až po kotníky a ve stínu zase znepříjemňoval šlapání nebezpečný led.Musím přiznat, že jsem se řádně zapotil a přestože jsem šlapal jen v tričku, to by se dalo ždímat. Na turistické značce je to na Poludňový Grúň vyznačeny za hodinu a patnáct utratit. V létě se to dá stihnout určitě rychlejší. Kolem mě se vesele lyžovalo a vedle sjezdovce šlapalo do kopce s podobným úmyslem jako já několik dalších pěší turisty i skialpinisty. V této fázi však měli i skialpinisti lyže na zádech, protože terén byl prudký.


Velký Rozsutec
Když jsem dorazil na Poludňový Grúň / 1460m.nm / naskytl se mi nádherný výhled na široké okolí. Jako na dlani jsem měl kopec Stoh a zejména Velký Rozsutec / 1610m.nm / s jeho charakteristickými vápencovými skalami. Ty dělají z Velkého Rozsutce nejcharakterističtější horu Kriváňské Malé Fatry. Celkově, Velký Rozsutec je považován za jeden z vizuálně nejkrásnějších vrchů na Slovensku a nachází se také v logu národního parku Malá Fatra. V této části jsem se napojil na hlavní hřeben. Pokud bych se vydal vlevo na Stoh a Rozsutce, zběhl bych do vesnice Štefanová. Pokud napravo, cesta vede dál po hlavním hřebeni přes hromový na Chleb a je možné pokračovat až na Velký Kriváň / 1709m.nm /. Tímto směrem jsem se vydal i já.


Chleb, Snilovské sedlo, Chata pod Chlebom
Slunce nádherně svítilo, což vyhnalo na hory množství nadšenců horské turistiky. Na hřebeni jsem tedy zdaleka nebyl sám. Vůbec mi to však nevadilo a užíval jsem si nádherný den a parádně výhledy na desítky kilometrů daleko. Místy foukal silný vítr, ale slunce peklo jako v létě, co si odnesla moje červená tvář. Postupně jsem prošel přes vrchol Chlebu až do Snilovského sedla / 1520m.nm / a očerstvil se v cílové stanici kabinkové lanovky. Připomenu, že Chleb / 1 645,6 m nm / je vyhledávaným vyhlídkovým bodem s kruhovým výhledem. Jeho severní svahy jsou zvláštní vytvarované na tzv.. "Chlebské kotle", pozůstatek po dávných sesuvech. Na severní straně pramení ve výšce přibližně 1 300 m n.. m. řeka Varínka. Občerstvit nebo i přespat je možné i v Chatě pod Chlebom, která je z druhé strany Snilovského sedla asi třicet minut chůze. Pokud se rozhodnete v této fázi pokračovat dál, skončíte na Chatě pod Suchým nebo na Chatě pod Kľačiansou Magurou. Tuto turistickou trasu považuji za mimořádně atraktivní, přičemž se za jeden den dá stihnout množství nádherných výhledů.

Žádné komentáře :

Okomentovat