Hrad Bytča

Jedním ze slovenských hradů, které rozhodně stojí za návštěvu, je i hrad Bytča v Žilinském kraji.

Na začátku byl hrad s menší obytnou věží a dvorcem. Slavil svou třístoroční existenci, když se ho v roce 1563 zmocnil František Thurzo, oligarcha z významné podnikatelské rodiny, která se velkou měrou podílela na těžbě a výrobě mědi na Slovensku. Jelikož jeho urozenost František Thurzo disponoval dostatečným kapitálem již v letech 1571 až 1574, vybudoval na místě starého gotického hradu nový opevněný zámeček. Stavbyvedoucím se stal italský mistr Kilián z Milána, jehož podobizna je dodnes zvěčněna na fresce v přízemí zámečku při kruhovém schodišti. V rodinné tradici pokračoval i neméně významný syn Juraj Thurzo vybudováním tzv.Oddací paláce - výstavní budovy situované v předhradí, původně sloužící rodinným oslavám a slavnostním společenským událostem.


Po ničivém vpádu hajdúskych vojsk v letech 1605 až 1612 se do dějin zámku zapsal opět jeden Ital. A. Pocabello zámeček a Oddací palác opravil a nádvoří ústřední budovy obohatil nejen o novou arkádu, ale také o nové fresky. Nakolik Thurzovci začátkem 17. století vymřeli po meči, Bytčianské panství přešlo do rukou Eszterházyovců.. Podstata změny měl podobu změny pána z myši na kocoura. Pokud byly Thurzovci za náboženské reformy, Eszterházyovci byly proti nim. Pokud Thurzovci hrad, později zámek, společensky povýšili, Eszterházyovci z něj udělali hospodářské budovy. Jediným uměleckým obohacením bylo překrytí postav v arkádě novými malbami zobrazujícími uherských a evropských panovníků (dnes tam už opět nejsou, restaurátoři odkryli původní malby).


V rukou rodu Popperovců
V roce 1862 majetek odkoupil obchodnický klan Popperovců. Ti se zachovaly skutečně obchodnický. V kostele vybudovali byty a Oddací palác dali k dispozici okresnímu soudu. V roce 1960 se začalo s realizací památkové obnovy celého komplexu. Není zcela jasné, kdy byla obnova ukončena, ale nová etapa obnovy, která začala na přelomu tisíciletí, je naplánována na příštích 24 let! Kromě mnoha jiných zajímavostí vážících se k Bytči třeba zmínit zejména to, že právě na tomto zámku došlo k jednomu z nejvýznamnějších lupičských setkání. Juraj Jánošík ve funkci vězeňského dozorce zde setkal Tomáše Uhorčíka ve funkci vězně. Ne jen to! Na vlastní oči jsem měl možnost díky vedoucí Státního archivu MV ČR, který tu sídlí, spatřit matriční knihu, v níž je zapsán křest již jmenovaného Juraje Jánošíka. Tento údaj je velmi důležitý, protože naši sousedé Poláci projevují aktivní snahu si Jánošíka znárodnit a učinit z něj čistokrevného Poláka.


Proces s pomocníky Alžběty Báthoryové
Bytčiansky zámeček 7. ledna 1611 posloužil jako soudní dvůr v procesu s pomocníky paní Alžběty Báthoryové, hradní paní Čachtického hradu. Dvěma ženám uznaným jako vinným "pro zločin proti krvi a ženskému pohlaví" byly po vynesení rozsudku vytrhané prsty a za živa byly upáleny. Třetí žena, Katarína, byla pro nedostatek důkazů osvobozena. Je tu další zajímavost, kterou lze právě díky zdejšímu archivu vidět..Dopis Alžběty Báthoryové z 1. prosince 1601 adresovaný Jurajovi Thurzovi. Musím se přiznat, že i pro mě to byl silný zážitek vidět vlastnoruční podpis "Krvavé paní". Archiv ukrývá mnohé jiné poklady. Například pergamen s textem tzv.. Estery písně ze zaniklé synagogy, který vznikl v 8. století, nebo "cestovní pas" řemeslníka ze dne 17. století, který ho opravňoval ke vstupu do Turecka. Zcela samostatnou kapitolou jsou daguerrotypické fotografie významných měšťanů z 19. století a skleněné desky s fotografiemi hradů zachycující například nedaleký Vršatec či Lednici.