Mauzoleum Krásnohorské Podhradie

Znalce architektury počátku 20.století možná trochu pohorší Jugendstil ve spojení s obcí Krásnohorské Podhradie na východě Slovenska. Určitě vědí, že řeč bude o Mauzoleu hraběte Dionýsa Andrássyho (1835-1913) a jeho manželky Františky Hablawetzové.Výhrada může směřovat ke zpřesnění stavebního slohu nazývaného také secese.Oponenti mají i nemají pravdu. Secese (Rakousko), Jugendstil (Německo), art noveau (Francie), Modernism (Španělsko) je nálepka pro proud, který zboural představy o nehybných architektonických formách, bezbarvém kameni a omítce. Mnozí nevědí, že právě tento umělecký směr položil základy dnešního moderního průmyslového designu.Projektantem mauzolea v Krásnohorskom Podhradí byl tehdy jen 28 letý Richrad Berndl (1875-1955). Profesor na mnichovské uměleckoprůmyslové škole. Proto Jugendstil v názvu. Další umělci, kteří vtiskli mauzoleu svou nezaměnitelnou pečeť jsou sochař Max Frick, malíř Karel Throll a zlatník a kovotepec Adolf Mayerhofer. Opět všichni z Mnichova.
Jugendstil ve stylu Krásnohorského Podhradí.Celý objekt mauzolea již od svého vstupu, jednoduchostí a monumentálností nejvíce připomíná raně křesťanské stavby vznikající po pádu Věčného Říma (5. - 8. stol.).Právě ty, které byly inspirovány velkými stavebními projekty starobylého Egypta a antického světa. Ve zvláštní symbióze se zde prolínají křesťanské motivy s odkazy na symboliku řecké a římské mytologie. Vše umocněno latinskými nápisy. Ten první vítá návštěvníka ve vstupním prostoru vnitřního nádvoří, dlažební mozaika tvoří nápis PAX - Mír.



Další odkazy hranice mezi životem a smrtí jsou těsně pod vnitřní částí kupole.Pozlacené výroky říkají: Jsi vis vivere, DISCO moři - Pokud chceš žít, nauč se zemřít, Morte beata nihil beatius - Najblaženejšia je blažená smrt, Sic separat amara mors - Tak rozděluje hořká smrt, Cor INPOS ně afflixeris - Netrap unavené srdce. Než si návštěvník může prohlédnout interiér hrobky projde mezi dvěma strážnými anděly v nadživotní velikosti. Stojí na vysokých soklů po boku schodiště. Před sebou drží plamenné meče otočené hroty k zemi. Jejich služba trvá ve dne i v noci. Slunce a půlměsíc na rukojetích mečů jsou toho dokladem. Za těžkými bronzovými dveřmi s klepadlem ve tvaru lvích hlav se nachází vnitřní kruhový prostor. Jeho průměr je 8,15 ma celková výška stavby dosahuje téměř 20 metrů. Zatímco exteriér je zdánlivě fádní bílý, vnitřek je přepychově zdobené barevným mramorem. Stěny pokrývá šedý rakouský, černý švýcarský, žlutý rumunský a bílý řecký. Dolní části osmi sloupů podpírajících klenbu jsou zdobeny růžovým maďarským, červeným tuniským mramorem a zeleným Onyx z Mexika.Dva velké bílé sarkofágy, místa posledního odpočinku hraběte a jeho manželky, jsou z bílého carrarského mramoru. Reliéfním zdobení a postavy cherubínů naznačují inspiraci tvůrců předlohami ze dne 4. a 5. století. Namísto biblických výjevů, nesou obrazy ze života Františky a jejího manžela Dionýsa. Pod Dionýsovým sarkofágem je nápis Vita fumus - život je kouř, pod Františkiným Non Quam diu sed quam bene - Ne jak dlouho, ale jak dobře.
Zajímavé je, že přesto, že stavba je hrobkou, každoročně 26. října se změní na kapli. V tento den se zde slouží zádušní mše za klid Františky Andrássyová. Interiér je tomu velmi dobře přizpůsoben. Nejnižší úroveň slouží jako shromaždiště věřících. V prostřední, mírně vyvýšené spočívají sarkofágy. Za třemi schodišťovými stupni je liturgický prostor s oltářem. Tomu dominuje kryptoportrét sv. Františky - tvář svaté Františky je tváří zesnulé paní Andrássyová. Malé mramorové ploténky v pozadí za postavou vytvářejí dojem trojrozměrného obrazu, ačkoliv je zcela plochý. Ani ten nejpřesnější popis však nezprostředkuje obrovskou transcendentální sílu toho místa.Nehmatatelná atmosféra místa nechá člověka zapomenout na svět, který se nachází za stěnami mauzolea. Více než dolů, člověk hledí nahoru na kopuli, kterou jako by se otevíral pohled do hloubky vesmíru. Musím se přiznat, že navzdory mému odhodlání dokumentovat každé místo alespoň pár fotografiemi, jsem právě tady ani nevytáhl fotoaparát. Nesešlo mi to ani na um. Jsou místa, do kterých klidu můžeme vstoupit.Jiná činnost je nežádoucí. O lásce Dionýsa Andrássyho a Františky Hablawetzovej se toho napsalo hodně. Nejčastěji se zmiňuje, že právě pro Dionýsovým manželství s dívkou měšťanského původu byl ze strany rodičů vyděšeně. Druhý nejčastěji zmiňovaný důkaz je samotné mauzoleum. Nápis v maďarštině nad vstupem mezi dvěma širokými pásy s růžičkovou ornamentikou to potvrzuje: Tento panteon jako místo posledního odpočinku pro požehnané pozůstatky zbožňované manželky Františky Andrássyové i na zvěčnění její nezapomenutelné památky a nehynoucích zásluh postavil jí vděčný a věrný manžel Dionýz 1903.