Kosti pod náměstím SNP v kapli sv.Jakuba

Možná jste kolem té stavby již prošly více než stokrát. Možná jste do ní i párkrát nahlédli. A možná je ještě stále pro vás záhadou. Nevábnou, spíše ošklivou a nepochopitelnou.Kovová, místy rezavějící konstrukce, většinou nepříliš čisté skla. To je prosklený pavilon na náměstí SNP v Bratislavě.Pavilon, který ukrývá a současně i odkrývá nejstarší sakrální stavbu na území města, kapli sv. Jakuba staršího. V jejím románském Karner se nachází tisíce kostí a stovky lebek.

Kaple sv. Jakuba
To je ten nejstručnější pohled na toto místo. Historie je však daleko bohatší.Archeologický výzkum v letech 1994 až 1996 prokázal, že na místě kaple sv. Jakuba postupně stáli hned čtyři stavby: Předrománský rotunda, románský karner a dvě stavební etapy gotického Karner. Karner je stavba sloužící k uchování kostí ze zrušených hrobů, nebo hřbitovů. Ve středověku totiž platilo, že starší mrtví  musí uvolnit místo mladším mrtvým  tělesné pozůstatky však musí zůstat ve svaté půdě kostela. Jedním z nejznámějších evropských Karner je karner v Kutné Hoře v Čechách.


První sakrální stavbu postavili na místě osady sv. Vavřince kolem roku 1100. Podle zjištění archeologů, povrch terénu byl v té době zhruba o jedno patro (tedy 3,5 až 4 m) nižší než je současný chodník, po kterém projdete kolem pavilonu. První stavba představovala rotundu stejného typu jako je rotunda sv. Juraje ve Skalici nebo rotunda v nedalekém rakouském Bad Deutsch Altenburg. Podobu se stavbami v Rakousku si karner zachoval až do období gotiky v 15. století. Úpravou do pravoúhlé dispozice se stal výjimečným na území Slovenska (podobný je už jen v Trenčíně), v Rakousku tento typ staveb přímo navazuje na románským předchůdců.


Lidské kosti na veřejné toaletě
Archeologickým výzkumem však bylo zjištěno více zajímavých věcí. Než je však vzpomenu, vrátím se do roku 1935. V té době na tomto místě vybudovali veřejné městské toalety. Díky této stavbě, první výzkum mohl vykonat Václav Mencl. Když toalety likvidovali, archeologům se odkryly zajímavé pohledy. Některé ze stěn záchodů nebyly v úplném dotyku s okolní půdou. Když stěny zbourali, z půdního profilu volně trčely lidské kosti. Trochu strašidelný pohled. Nelze se však divit. Na těchto místech se pohřbívali postupně v šesti horizontech. Tedy v šesti, postupně na sobě přibývajících vrstvách. Proto byla i původní podlaha románských staveb tak hluboko pod zemí.Zajímavosti, které výzkumníci z Městského ústavu ochrany památek v Bratislavě zjistili, přímo souvisejí s pohřbením. Například ve třetím horizontu bylo zjištěno, že až 43% pohřbených tvořily děti. Ve dvou případech šlo dokonce o batolata, které byly pohřbeny spolu s dospělou osobou.V šestém horizontu, vymezeném lety 1529 až 1747, se hřbitov nacházel už i nad zdmi a interiérem zaniklé kaple. U většiny koster z toho období se našly zbytky rakví a ve třech hrobech i věci osobního charakteru. V jednom případě šlo o vložený růženec, bronzový odlévaný medailonek a dokonce se našly zbytky tkání z oblečení, dvě zkorodované mince a zbytky čepce.Všechny tyto poznatky jednoznačně prokazují mimořádný význam předměstské osady sv. Vavřince. Intenzivní osídlení prokazuje výrazné narůstání terénu. Ekonomickou prosperitu osady zase velikost kostela sv. Vavřince a existence samostatné kaple sv.Jakuba. Přestavba románského Karner na moderní gotický, ochotu domácího obyvatelstva zvelebovat prostředí, ve kterém žili. Pohřbívání až do roku 1747 prokazuje fakt, že území si udrželo význam i pro rozrůstající se město.

Prezentace Bratislavy?
Je škoda, že dnešní město neumí najít vhodnější způsob prezentace tohoto opravdu zajímavého místa jako je trochu nevzhledný pavilon. Graficky a textově velmi pěkně zpracované informační tabule tento špatný dojem příliš nenapraví. A už jen málokdo si všimne tmavých pásů dlaždic na ploše náměstí, které vymezují původní půdorys kostela.Je to škoda. Ale je to i naděje, že snad někdy v budoucnu  když snad už i bratislavský magistrát zjistí, že Bratislava je bohatým městem.