Smolenický hrad
Smolenický hrad vznikl jako součást pohraničních hradů České cesty. Tedy hradů, které chránily západní hranice Uherského království před mocenskými zájmy Zemí koruny české.Doplnil obrannou linii starších hradů, Korlátka a Ostrého kamene. Postaven byl kolem let 1438 až 1457. Jeho vlastníky byli hrabata z Pezinku a Svatého Jura a až na počátku 16. století se stal majetkem rodu Orságovcov. Ani ti ho však dlouho neměli ve vlastnictví. Poměrně rychle se tu vystřídali Kryštof Ungnada a Tomáš Erdödy. Příbuzní druhého jmenovaného se hradu museli vzdát. Příliš se zadlužili a dluhy bylo třeba vyrovnat.Tak se na hrad dostal generál Móric Pálffy as ním rod, který nechal hrad v 19. století zpustnout a na počátku 20. století více méně opět postavit. Autorem romantické přestavby byl architekt Jozef Hubert. Jozef Pálffy, poslední vlastník hradu z tohoto významného rodu, výrazně do obnovy vstupoval a uplatňoval své představy o jeho vzhledu. Hrad před přestavbou byl ruinou, stejnou jakou je většina Slovenská hradů.Původní zbyly jen hradby a bašty. První světová válka zabrzdila rychle vyvíjí přestavbu.Stát se k ní vrátil až v roce 1949 a dokončili ji v roce 1957. Budovy nacházející se ve vnitřním obvodu hradeb nejsou původní. Původně asi pětibokým hradní věž byla znovu postavena v šestiboké podobě a interiér hradních paláců se upravoval tak, aby vyhovoval reprezentačním a ubytovacím potřebám.
Interiér
Během obnovy po Druhé světové válce, zde vznikl požár. Od vařiče na přípravu jídla. Požár zničil velkou část již instalovaného historického inventáře (Pálffy byl známý jako sběratel starožitností) a to co se podařilo zachránit převezli na Červený kámen. Návštěvník v interiéru hradu může vidět směs částečně zachovaného dobového nábytku doplněného socialistickou produkcí Západoslovenských nábytkářských závodů, sp Kamennou dlažbu na místě, kde vždy byly jen dřevěné podlahy. Chodby upravené ve stylu pionýrských ubytoven.To všechno se dá akceptovat. Proč však někdo do interiérů zakoupil petrolejové lampy "lidových" mistrů v hodnotě 16,99 Kč vyvolává užaslé pohledy! Chybí už jen umělé květiny a tabulky s cikajúcimi dětmi na dveřích toalet.
Molpír
Před pár lety přistoupila Slovenská akademie věd ke zpřístupnění hradu během letních měsíců červenec a srpen. Tento počin je možné hodnotit jen kladně! Okruh ohledání hradu není velký. Návštěvník si má možnost podívat asi tři místnosti a interiér hradní věže s vyhlídkou do okolí. V podstatě je to málo, ale stačí to. Ve věži je pár informačních panelů o sousedním hradišti Molpír s několika vitrínami s nálezy.Obyčejně jim návštěvníci nevěnují velkou pozornost, protože většina se již spěchá na vyhlídku. Na škodu věci. Na kopci Malá Lateršarna se nacházelo hradiště - Molpír, jehož původní podoba zahrnovala tři nad sebou ležící nádvoří. Všechny obklopeny dokonalými zdmi z plochých kamenů, naskládaných na sebe bez malty do výšky dva a půl metru při šířce dvou metrů. V jednom z zdí bývala brána jejíž kamenná dlažba dochovala stopy po vozových kolech. Brána chráněna dvěma strážními čtvercovými věžemi měla v sousedství třetí, oválnou.Oválný tvar fortifikační věže, byl vůbec poprvé nalezen, právě na tomto nalezišti. Třetí ochranný zeď tvořící uzavřený prstenec zpevňovala dva metry hrubá srubová konstrukce. Jednotlivé komory měl vyplněné kamením a hlínou. Jeho výška dosáhla tři a půl metru a tloušťka tři metry. Na vrcholu se pravděpodobně nachází ještě dřevěná palisáda. Znalcem historie popis může mnohé připomínat. Murus gallicus, tak tyto zdi nazval Gaius Julius Caesar. To bylo však o nějaký rok později. Zdi tohoto typu stavěli Keltové. V predkeltskej době jsou známy jen ze Středomoří. A ze Smolenic! Hradiště, jehož plocha zabrala asi 14 hektarů a bylo největším hradištěm své doby, doby kalendberskej kultury v Karpatské kotlině. Jeho vznik spadá zhruba do poloviny 7.století před Kristem.
Smolenice - rozvoj
Romantickými přestavbami se Pálffyovci prezentovali na více místech na Slovensku. V Smolenicích jejich práci dotáhla nejdříve Slovenská národní rada (dnes NR SR, zrcadlo moudrosti národa slovenského) a později Slovenská akademie věd. Vznikla jakási sladkobôľna snůškou stylů, která byť jen trochu zainteresovanému návštěvníkovi může vyrazit dech. Přesto se přimlouvám za to, aby se na hradě nic neměnilo. To, že je otevřený pro veřejnost je velmi chvályhodné. Že začal žít s obcí (jsou zde instalovány výstavy prací dětí ze základních škol, informační tabule k hradišti Molpír, odkaz na Štěpána horníci) je ta nejlepší cesta, aby nezůstal opět "mimo hru!A obec Smolenice, nebo minimálně její obyvatelé začali z atraktivnosti tohoto místa skutečně těžit. Za posledních pár let zde otevřeli několik restaurací velmi slušné úrovně. Na nedalekém Jahodníku (výchozího bodu k jeskyni Driny) přibyly turistické ubytovací kapacity. Muzeum Molpír v budově bývalé fary už bývá pravidelně otevřené.Jen koupaliště na Jahodníku zarástli plevelem a cesta vedoucí obcí do sousedního třtiny stále připomíná více tankodrom jako cestu nadregionálního významu.
Žádné komentáře :
Okomentovat