Za krvavou hraběnkou na Čachtický hrad

SLOVENSKO - Nejkrásnější trasa na Čachtický hrad je pro pěší návštěvníky z obce Višňové (230 metrů). K Čachtickému  hradu lze z této obce vystoupit dvěma cestami. Jedna vede od parkoviště na jižním okraji vesnice a je označena zelenými turistickými značkami.Stoupá v jižním svahu hradního vrchu až k hradní bráně. Druhá směřuje ze severního okraje obce Višňové po žluté turistické značce . Musíme projít po mostě přes říčku, překročit silnici a vystoupit nahoru strmou dolinou Motoristé znají zejména přístup z Čachtic po asfaltové cestě až k parkovišti pod hradem. Tato cesta je také zeleně značená a pěšky o něco delší než z Višňového.Výhled z romantických zřícenin Čachtického hradu (375 metrů) je jedinečný. Na severu vidíme malebnou krajinu Myjavské pahorkatiny a v pozadí Bílé Karpaty s Velkou Javorinou. Západním směrem zahlédneme i Bradlo a v dálce hrad Branč. Na jih a na východ se nám otvírá dolina Váhu a Považský Inovec.

Historie

S žádným hradem na Slovensku se nespojuje tolik příběhů a legend jako s Čachtickým hradem..Téměř všechny je má na svědomí Alžběta Báthoryová.

Alžběta Báthoryová

Manželka Františka Nádasdyho Alžběta, rozená Báthoryová, je nejvýznamnější postavou z historie Čachtického hradu. Šla o ní pověst, že na svých statcích zabila nebo dala zabít několik dívek a žen. Koupala se v jejich krvi, aby si zachovala věčné mládí. Několik zaklínacích modliteb a čarodějnických praktik jí poradila šafárka Myjavského Majera. Ve večerních hodinách 29. prosince 1610 ji v čachtickém kostele (již neexistuje) překvapil palatin Juraj Thurzo s doprovodem. V kostele našli mrtvou dívku a další dvě byly poraněné.. Na druhý den paní Alžbětu převezli do hradu, kde byla internována bez soudního řízení a rozsudku, jen na ústní příkaz palatina až do své smrti 21. srpna 1614.Její společníci a spoluviníci (například šafárka Myjavského Majera) byli odsouzeni a popraveni v Bytči již v roce 1611.


Osadu Čachtice  vzpomínají v archivních dokumentech v roce 1263 jako příslušenství Nitranského hradu ale potřeba zabezpečit hranici s Českým královstvím vedla i zde k výstavbě kamenné pevnosti . Její jádro stálo už v roce 1273, kdy synové Kazimíra z bínské větve Hunt-Poznanovců ubránili Čachtický hrad před vojsky českého krále Přemysla Otakara II. Později se hradu zmocnil Matouš Čák a do vlastnictví koruny se vrátil až po oligarchové smrti v roce 1321.

Od roku 1392 byl Čachtický hrad dědičným vlastnictvím Stiborovců a po vymření jejich rodu se v roce 1436 stal majetkem královského pokladníka Michala Országha. Ve vlastnictví jeho dědiců zůstal do roku 1567, kdy rod Országhovců panem Kryštofem vymřel. O dva roky později císař Maxmilián II.čachtické hradní panství vyměnil Uršule Kanizsaiové vdově po palatinovi Tomášovi Nádasdi a jejímu nedospělému synovi Františkovi za jejich hrad Kanizsa, který pak přestavěli na protitureckou pevnost.

Po smrti obávaného protitureckého bojovníka Františka Nádasdyho v roce 1604 převzala jménem svého šestiletého syna a dcer správu rodinných majetků vdova Alžběta Báthoryová. Fakta o ní říkají, že nejčastěji žila vSaváru nebo na hradechLéka a Kereszturi (dnes v Rakousku), přechodně se zdržovala na panstvích Füzér a Ecsed nebo v bratislavském nebo vídeňském paláci. Do Čachtic přicházela pouze příležitostně.


Z hlediska historie Čachtického hradu její zdejší účinkování bylo jen epizodou. Několik praktik připisovali Alžbětě Báthoryové, například koupání se v krvi, jsou pravděpodobně spíše výmyslem jezuity Ladislava Thuróczyho, který příběh Čachtické paní oživil a dotvořil až v díle Ungaria suis cum Regibus compendia data vydaném v Trnavě v roce 1729. Dnes díky filmu a literatuře ji každý zná jako krvavou hraběnku . Podle jedné z pověstí se jí "krvavý" příběh začal právě po smrti jejího manžela.


Krvavá hraběnka

Den po smrti urozeného pana Františka Nádasdyho česala jedna ze služek paní hraběnku. Při česání ji však vícekrát vytahala za vlasy, až se Alžběta rozzlobila a služku dala zbít do krve. Přitom jí však kapka krve vystříkla na obličej a Alžbětě se zdálo, že na zasaženém místě byla pěknější. Zmámená to ,že touto vidinou začala postupně hubit dívky, aby se koupala v jejich krvi a zachránila svou postupně umírající krásu. Využívala prý přitom železnou pannu z  jejíž  hrudi, když se k ní přiblížila dívka, vyskočili nože a dívku probodli. Tímto způsobem prý znetvořila několik set dívek, jejichž sténání a nářek  je dodnes slyšet v noci mezi hradními zdmi.S hraběnkou se však nespojují pouze hrůzostrašné příběhy, ale o ní a o jejích pomocnících koluje i mnoho úsměvných historek a pověstí.


Hraběnka zbojnička

Žádná urozená návštěva, která kdysi zavítala na Čachtický hrad, si nemohla stěžovat na pohostinnost paní Alžběty.Jídla a pití bylo vždy dostatek a i muzikanti vždy hráli.. Hosté od ní vždy odcházeli spokojeni. Pohoda jim však většinou vydržela pouze po Úvoz pod hradem. Zde na ně obvykle čekali Báthoryčkini muzikanti převlečení za zbojníky a milé hosty dokonale okradli a téměř svlékli donaha. Třetina lupy vždy patřila "muzikantům" a zbytek hraběnce. Ta na každé návštěvě dobře vydělala.Čachtické panství si po Báthoryčkiné smrti rozdělili syn Pavel paní Alžběty a jeho sestra Kateřina provdaná za Jiřího Drugetha. V dubnu roku 1671 byl popraven Pavlův syn, zemský soudce František II. Nádasdy, jeden z předních představitelů protihabsburského Wesseléyiho spiknutí . Jeho majetek zkonfiskovali a nádasdyovský díl čachtického panství královská komora v roce 1695 prodala Kryštofu Erdődymu.Na počátku 18. století během Rákócziho protihabsburského povstání byla na Čachtickém hradě dislokována posádka císařských vojáků. V bojích byl značně poškozen hrad pak nějaký čas sloužil jako vězení , ale když v roce 1799 vyhořel, zůstal zcela opuštěn.


Zajímavosti v okolí

Nejznámějším východiskem a praporkem při cestě na Čachtický hrad je obec Čachtice. V obci se nachází renesanční zámek z konce 17. století, ve kterém sídlí vlastivědná expozice Trenčínského muzea zaměřená na dějiny a národopis Čachtic a okolí. V katastru obce se kromě pravěkých archeologických nálezů nachází Čachtický kras s krasovými jevy a nepřístupnou Čachtickou jeskyni. Jeskyni Puklinová, která vznikla chemickou činností vody, prohlásili za chráněný přírodní výtvor.Tvoří spletitý systém ve vápencovo-dolomitovém komplexu Drapliaka s délkou téměř 3 kilometry a pěknou krápníkovou výzdobou. I vápencovo-dolomitový Čachtický hradní vrch se zříceninou Čachtického hradu vypínající se nad průlomem potoka Jablonka je mimořádně zajímavý z přírodovědného hlediska. Na strmých svazích zde roste suchomilná a teplomilná stepní a lesostepního vegetace s více chráněnými druhy rostlin (například jediný výskyt ranostaja  a s výskytem vzácných druhů hmyzu.