Vršatské bradlá -skvosty Středního Pováží

SLOVENSKO - Představují jednu ze tří významných lokalit bradlového pásma Pováží (zbylými jsou lokality klape a Manínska série).Vršatské bradlá jsou známé již od středověku, kdy zde byl postaven hrad, ze kterého dnes zůstaly už jen ruiny. Nacházejí se v katastru obce Vršatské Podhradie a vytvářejí dominantu, vypínající se nad obcí. Leží v pohoří Bílé Karpaty, v blízkosti města Ilava.Nejstarší osídlení tohoto území sahá do pozdní doby bronzové, kdy zde žila lužická kultura, našlo se zde několik hrobů jako důkaz o jejich přítomnosti. Později byl Vršatec osídlen slovanským obyvatelstvem kolem 9. a 10. století, zanechali tu po sobě zbytky železných pracovních předmětů - sekery, obouruční nože, motykyky, pluhy a další. Toto území patřilo v 13. století pod správu "Pána Váhu a Tater" Matúše Čáka Trenčínského. Hrad vyhořel v roce 1707.
Z geologického hlediska představují bradla Vršatca bradlové pásmo zasazené do flyšového pásma (reliéfu) Bílých Karpat. Najdeme zde pozůstatky živočichů druhohor tzv.. "Vedoucí zkameněliny druhohor - amonity, belemity," což dokazuje přítomnost moře během tohoto geologického období.V současnosti je tato lokalita vyhlášena za přírodní rezervaci o rozloze přibližně 82,4 ha. Nejvyšším Bradlom jeChmeľová s nadmořskou výškou 925 m nm a druhým je bradlo Vršatec - Javorník (898 m nm), nacházející se jihozápadně od chmelové. V okolí Vršatca je ještě lokalizované bradlo Chotúč, vrch Krasín, Červenokamenské a Lednické bradlo, nacházející se již v blízkosti města Púchov.Územím vede naučná stezka . Jeho trasa není fyzicky náročná, vhodná je i pro méně zdatné turisty a starší děti, samozřejmě s ohledem na bezpečnost, protože částečně vede po skalnatém terénu. Má 10 naučných panelů, kde jsou vysvětleny geologické, historické, rostlinné i živočišné poměry. Projetí celé trasy trvá asi 3 hodiny.