Vojenské historické muzeum v Piešťanech

Udělat si výlet do vojenského muzea, může vypadat jako trochu podivný nápad. Povinná vojenská služba byla zrušena. Každý zdůrazňuje potřebu míru. Ve střední a západní Evropě se naposledy bojovalo před více než 60 lety. Proč chodit do takového muzea? Možná právě pro zmíněné důvody."Výchova k míru" by neměla vynechávat pohled na zbraně, které přinášejí utrpení. Pravdou však je, že mnohé velké vynálezy vznikly jako zbraně. Zbraně a zbraňové systému jsou často fascinující technická zařízení, které i po vyřazení ze služby dokáží ohromit.



Vojenské historické muzeum sídlí v Piešťanech u letiště
Slovensko se v současnosti pyšní jediným oficiálním vojenským historickým muzeem. Má několik expozic. Ústřední sídlí v Piešťanech u letiště. V sídle zrušené 32. letecké základně začali v roce 2002 budovat dnešní muzejní expozici. Tři haly postupně prošly rekonstrukcí a 25. září 2004 přivítali první návštěvníky stálé expozice "Výzbroj československé armády v letech 1945 - 1992". Dnes je tato část expozice v hale označena číslem 1, však poslední, do které se návštěvník dostane. Prohlídka začíná totiž v hale č.. 3.


Těžká technika
Expozice haly č.. 3 je zaměřena na těžkou techniku. Tanky, samohybná děla, houfnice. Pokud vás nezaujme hned u vchodu výukových upravený tank T-72, do kterého jsou udělané výřezy jako v rentgenové fotografii, čekají na vás stroje, které mohou vyrazit dech. Například samohybný minomet 2S4 Tulipán. Syrský prezident Bašár Asad, povolil nasazení těchto minometů na ostřelování povstalců u města Homs. Tulipán se svou ráži a velikostí je největším minometem, jaký kdy nějaká armáda používala. Myšlenka zkonstruovat tuto vražednou obludu vznikla v roce 1967.



Sovětská vláda v té době vyprofilovala požadavky, které vycházely z aktuálních válečných konfliktů, na nové dělostřelecké systémy. Vznikly samohybné systémy s velmi poetickými jmény: 152 mm houfnice Akce (Akát), 122 mm houfnice Gvozdika (Karafiát) a 240 mm minomet Tjulpan (Tulipán). Kromě sovětů ho dostalo do výzbroje jen Českoslovenko a Sýrie. A jak bylo zmíněno, Sýrie ho v roce 2012 nasadila do ostrých bojů. Dalším strojem, který dodnes zastírá závoj tajemství je samohybné dělo 2S7 Pion (v kódu NATO M-1975). Do výzbroje Československé armády ho zařadili v Žamberku. Zde sloužil v dělostřeleckém oddílu v letech 1984 - 1993. Dnes ho mají k dispozici některé armády rusky mluvících zemí. Uvedení do výzbroje, v zemích Varšavské smlouvy, podléhalo přísnému utajení. Zbraň totiž mohla vystřelovat munici s jadernými náložemi.Přesto, že bylo vyrobeno více než 1000 ks těchto strojů, většina z nich už je sešrotování a míst, kde je můžete vidět je skutečně málo.


Lehká obrněná technika
Další hala představuje lehkou obrněnou techniku. Mnohé vystavené stroje byly vyráběny v zbrojního továrnách na Slovensku Pováží. A mnohé z nich znali chlapci v 70. a 80. letech jako oblíbené modely, které se vyráběly v Německé demokratické republice. Zvláštní pozornosti se v miniaturizované podobě těšil obrněný transportér BRDM-2.Toto obojživelné vozidlo s kolovým podvozkem zkonstruovali v SSSR v 60.-tých letech 20. století. Československá lidová armáda disponovala zejména průzkumnými verzemi sloužícími jako mobilní chemické laboratoře. V muzeu představují i ​​verze se střelami SA-9 Gaskin a protitankovým kompletem "Malyutka". Znalci historie bojových konfliktů na Blízkém východě si určitě vzpomenou na Koflíků z roku 1973. V rámci Yom Kippurské války, Egypt nasadil velké množství těchto vozidel proti Izraeli. Jiným "známým" z denno-denního života je obrněný pásový transportér známý jako Kachna. Ve skutečnosti BTR-50, nebo OT-62, pod kterým názvem byl vyráběn v PPS Detva v letech 1963 - 1972. Odzbrojena, civilní, verze tohoto obrněného transportéru se používala při rozsáhlých demoličních pracích. Například při bourání staré Petržalky na pravém břehu Dunaje. V Piešťanech najdete vojenské verze sloužící k přepravě mužstva na bojišti a verze doplněné o raketovou výzbroj.Poslední hala, hala č.. 1, se nejvíce přibližuje představě klasického muzea.Předchozí totiž připomínají spíše obrovské garáže. Exponáty jsou zde instalovány do Dior doplněných o figuríny vojáků. Svého času se zde vystavovalo i letadlo Caproni Ca-33. V současnosti již umístěny v odletové hale letiště MR Štefánika v Bratislavě. Jde o repliku letadla, při jehož havárii 4. května 1919 tragicky zahynul MR Štefánik. Z letadel se zde můžete setkat s legendárním L-29 Delfín, s jeho nástupcem L-39 Albatros as unikátním SU-25. Toto letadlo, jehož prototyp vzlétl již v roce 1975, svým výkonem předběhlo i svůj americký protějšek Fairchild A-10A Thunderbolt II. Obě letadla jsou určeny na podporu pozemních jednotek a ničení například tanků a obrněných transportérů. Trošku nezaslouženě si toto letadlo vysloužilo přezdívku Prase. Důvodem byla skutečnost, že bylo schopné létat na pohon naftou i benzínem. Samozřejmě za cenu zkrácené životnosti motorů.


 Letadla
Exteriérová expozice je věnována zejména letadlům. Znalci letecké techniky bezpochyby ocení, že na tomto místě je možné vidět všechny verze stíhačky MiG 21 (v kódu NATO Fishbed), které létaly v rámci československých vzdušnýcTěch verzí bylo devět, ve skutečnosti se jejich vyrábělo více než dvacet a mnohé z nich speciálně na základě požadavků odběratelské země. Celkem se vyrobilo více než 10 000 kusů tohoto letadla a sloužilo ve více než 30 zemích světa (v některých létají v bojovém nasazení ještě i dnes). V historii letectví jde o nejdéle vyráběné a nejdéle používané stíhací letadlo! K letectvu patří i vrtulníky az nich zde najdete maličký Mi-2, Mi-4 inspirovaný Sikorského S-55, ale i již podstatně větší Mi-8 a Mi-24.
Proti létající technice stojí ještě zbraňové systémy protivzdušné obrany. Mobilní odpalovací systém PLRK 2K11 KRUG, ale i rakety Volchov a Neva známé iz raketové základny na Devínské Kobyle u Bratislavy. Trochu strašidelně a určitě velmi impozantně působí na volné ploše Broňa. Přehledový radiolokátor 1S12 sloužící k odhalení nepřátelských vzdušných cílů. Systém postavený na podvozku U-426, což je vlastně těžký dělostřelecký tahač AT-T. Pro lepší představu, představte si obrovské nákladní auto podobné těžkým vozidlům pracujícím v kamenolomech. Místo čtyř kol má pásový podvozek a místo výklopné korby, mohutnou kabinu s obrovskými radiolokační anténami. Stroj jako vystřižený z vědeckofantastické filmu.
Vojenské historické muzeum v Piešťanech je opravdu zvláštním druhem muzea. Není však určeno pouze fajnšmekrům oblékaných se do maskáčových uniforem a prohánějící se po paintballových hřištích.Vojenská technika a roky studené války patří k naší historii.Zajímavým tedy může být nejen pro ty "fajnšmekry" ale vlastně pro každého.