Lidožrouti na Molpir

Pokud by bylo možné přenést se například do roku 546 před Kristem a vidět vrch Molpír, asi by nás překvapil pohled na hradiště mohutnější, jak dnes v jeho sousedství stojící Smolenický zámek.
Krásou by se mu hradiště nevyrovnalo. Významem by mu však směle konkurovalo.
Navzdory tomu, co jsem napsal, ještě v roce 1963 se našlo dost skeptiků, kteří tvrdili, že terénní nerovnosti na vrchu Molpír (správný název zní Malá Lateršarna) u obce Smolenice nejsou ničím jiným, jen náhodně vzniklými geologickými tvary. Pod palbou těchto nepřejícných názorů se začal systematický archeologický výzkum vedený dr.Mikulášem Duškem z Archeologického ústavu SAV v Nitře.



Hradisko Molpír

V jedné jeho fázi, při průzkumu severního okraje hradiště, došlo k zvláštní události. Sonda, o níž se předpokládalo, že skončí na mělkém kamenném podloží, prudce poklesla. Skála vydala svědectví o umělém opracování. Byly odkryty základy svatyně s kamennými zdmi. Jámy sloužící k upevnění kůlů potvrdily, že svatyně bývala zastřešená. Vnitřní prostor ukrýval tři kamenné oltáře se stopami po požáru. Kromě běžných obětí  a zbytků hliněného ženského torza, obsahovaly kosti lidské.Dvouletého, původně předčasně narozeného dítěte, které nenesly stopy po kremaci.Tím byla vyloučena zápalná oběť. Nálezy pokračovali v jámách na odpadky byly další lidské kosti. Antropologickou revizí byli nalezeny kostry z nichž mnohé se nacházely v odkrytých sídlištních chatách, bylo zjištěno, že jim chybí některé části.Od trupu byly odděleny ostrým řezem. Žádné oběti útoku, než se původně předpokládalo, ale zbytky po jídle, které Molpírčané nedojedli. Nešlo o lidožroutství z nedostatku jídla, šlo o antropofágii pojídání lidí z náboženských nebo kultovních důvodů. Ve třetím nádvoří, v jedné z místností celokamenného domu, pravděpodobně paláce, se našla takto "upravená" kostra asi osmnáctileté dívky. Těžko dnes odhadnout, proč se právě ona stala obětí. V případě bojovníků lze předpokládat, že z oběti na vítěze měla projít síla, životaschopnost. V případě mladé ženy krása, svůdnost? Kdo se měl stát nositelem těchto vlastností? Manželka zdejšího knížete?Původní podoba hradiště zahrnovala tři nad sebou ležící nádvoří, všechny obklopeny dokonalými zdmi z plochých kamenů, naskládaných na sebe bez malty do výšky dva a půl metru při šířce dvou metrů. V jedné z zdí bývala brána, jejíž kamenná dlažba dochovala stopy po vozových kolech. Brána chráněna dvěma strážními čtvercovými věžemi měla v sousedství třetí, oválnou. Oválný tvar fortifikační věže byl vůbec poprvé nalezen právě na tomto nalezišti.



Doba kalendberské kultury

Třetí ochranná zeď, tvořící uzavřený prstenec, zpevňovala dva metry hrubá srubová konstrukce. Jednotlivé komory měl vyplněné kamením a hlínou. Jeho výška dosáhla tři a půl metru a tloušťka tři metry. Na vrcholu se pravděpodobně nacházela ještě dřevěná palisáda. Znalcem historie popis může mnohé připomínat. Murus gallicus, tak tyto zdi nazval Gaius Julius Caesar. To bylo však o nějaký rok později. Zdi tohoto typu stavěli Keltové. V předkeltské době jsou známy jen ze Středomoří a ze Smolenic!Z hradiště, jehož plocha zabrala asi 14 hektarů   bylo největším hradištěm své doby, doby kalendberské kultury v Karpatské kotlině. Jeho vznik spadá zhruba do poloviny 7.století před Kristem. Molpír se mohutností a stavební náročností své architektury stal dokladem o rozpadu prvobytně pospolné rovnosti společnosti. Nalezené příbytky ukazují na 600 až 800 obyvatel. Výstavba hradiště si vyžádala určitě daleko vyšší počet pracovních sil. Sil, které označujeme jednoduše jako otroky. Ti stáli v sociálním žebříčku nejníže. Nejlépe se etablovala vrstva vojevůdců - knížat. Vznikl nový sociální systém, tzv. vojenská demokracie. Literární zdroje se shodují na tom, že život na Molpir ukončila jakási katastrofa na začátku 6. století př. Kr. Liší se v názoru na její původce. Některé tipují pustošivý nájezd jezdeckých skupin z východní Evropy (např. Kronika Slovenska 1), jiné hovoří o vnitřní vzpouře v hradišti, která smetla akropoli a její vládce (Dvořák: Odkryté dějiny 1). Odpověď není jasná. Jen výsledek je jasný.Úpadek v regionu, přerušeny kulturní kontakty a ekonomické vazby. Dnes vede na Molpír naučná stezka. Začíná se u kostela v Smolenicích. Bohužel dobře čitelné jsou jen první tabule. Ty, co se nacházely přímo v areálu hradiště, podlehli "pustošivým nájezdům novodobých sběratelů druhotných surovin. Naštěstí, terénní tvary jsou čitelné i pro laiky a základy vstupní brány či kamenné vodní nádrže zůstali odkryté dodnes.Výhled z kopce, jehož výška je 370 m, je velmi krásný. Dobře viditelné jsou Záruby (nejvyšší vrch Malých Karpat) a kouzelný je i pohled na Smolenický zámek v těsném sousedství. Přímo v Smolenicích se nachází muzeum Molpír. Otevřeno denně kromě pondělí od 10.00 do 16.00 hod..