Hrad Korlátka

Zřícenina hradu Korlátka leží ve výšce 455 m na zalesněném výběžku nad obcí Cerová. Správněji by bylo napsat nad obcí Cerová - Lieskové při místní části Rozbehy.Hrady České cesty. Jak pěkně by zněl název tematického okruhu, který by se táhl z jedné strany Malých Karpat na druhou. Nikdo ho však neuskutečnil. Ačkoli v nejnovějších turistických mapách se zaniklá historická Česká cesta již objevuje. Jako zajímavost. Přesto se její strážci, středověké hrady, publikační popularitě netěší. Dnes si představíme alespoň jednoho z těch středověkých strážců. Hrad Korlátka.


Hrad nad obcí Cerová

Zřícenina hradu Korlátka leží ve výšce 455 m na zalesněném výběžku nad obcí Cerová. Správněji by se mělo napsat nad obcí Cerová - Lieskové při místní části Rozbehy.Tento zeměpisný hlavolam vznikl z toho důvodu, že v 80. letech 18. století obec Cerová vyhořela. Léta Páně 1890 ji připojili k Lískové. A v roce 1974 k nim připojili i Rozbehy.Tři samostatně se vyvíjející obce se staly jednou. Z nich právě Lískové, pod názvem Liezko, se v roce 1324 vzpomíná jako příslušenství hradu Korlátka. Turistický průvodce i soupis památek na Slovensku tvrdí, že hrad postavili v polovině 13. století. Dr.Mikuláš Jesenský ve svém článku Výpravy za prachem pokrytými skrýšemi, hradními zříceninami a dobovými listy píše, že hrad se vzpomíná v listinách již v roce 1041. V tom případě by to byl jeden z nejstarších písemně doložených hradů na Slovensku.

Další názvy: Korlátsky hrad, Korlátko, Korlátko, Cerovský zámek, Konrád kámen, 1324 Korlathkeu, 1399 Korlathkw, Kunradstayn, 1443 Koratowe Kameny, Kunradi Lapide, karlátka, Konradstein
Na svou velkou roli v slovenských- správněji Uherských dějinách si hrad Korlátka počkal do 14. století. Patřil do lenního panství Matúše Čáka Trenčínského. Ten po rozhanovské  bitvě o něj přišel.Pravděpodobně se stal hrad terčem některého z útoků, protože v roce 1315 byl opraven. Král Zikmund ho v roce 1394 daroval Ctiborovi ze Ctiboríc, po jehož smrti opět připadl královské koruně. Matej I. Korvín si jeho prodejem zástupci německého rytířského řádu Janovi Plaknerov, vylepšil finanční situaci. V roce 1485 do jeho kasy přibylo 6 000 zlatých. Korlátka, tvořil horní hrad nepravidelného tvaru s gotickým jádrem. Ve druhé polovině 16. století po stavebních úpravách byl doplněn o renesanční opevnění. Obydlený byl až do 18. století. Postupně se na něm vystřídaly rody Pongrácovců, Apponyjovců a naposledy Windischgrätzovců.. Tím patřil až do konce 2. světové války. Zajímavé je, že dobové prameny zmiňují hrad ve velmi dobrém stavu ještě v roce 1742. Tehdy zde bydleli už jen hajdúsi, kteří hlídali vězně v hradních sklepích.


Poklady na hradě Korlátka

Zajímavé je, že tento zdánlivě nenápadný hrad Korlátka se opakovaně zmiňuje v souvislosti s ukrytými poklady. Podle jedné z verzí o ukrytém bohatství pod hradem klikatí podzemní chodba. Na jejím konci má být zasypána kolmá šachta. A na jejím dně skutečný zlatý poklad. Podle druhé verze je na hradě zasypaná studna, která skrývá poklad. Objevit ho je možné pouze na den sv. Jana. Najde ho jen ten kdo bude mít květ kapradí. Druhá alternativa, která se s květem nespojuje je pravé poledne Bílé soboty. Svého času v těchto dnech pronikly do podzemí místní dřevorubci. Poprvé je vylekali strážci - duchové,podruhé, řídíce se řadou staré bylinkářky, po celou dobu odříkávali Otčenáš pozpátku. Pravděpodobně by uspěli, kdyby ponocný neodtroubil konec dne. Podle jejich slov už viděli záblesky zlata, když se museli otočit a utéct ven.Pokud by to nestihli, zůstali by v podzemí uvězněni navždy. Dnes zbylo z hradu Korlátka / Korlátko / zachováno několik fragmentů horního hradu a souvislé úseky dolního opevnění. Na škodu věci, i přes dobré dostupnosti je hrad téměř neviditelný.Zeleň a divoce rostoucí dřeviny ho z velké části překryly. O to více návštěvníka překvapí informace na tabuli při silnici vedoucí k hradu. Informuje o tom, že hrad je v péči skautské skupiny z Bratislavy Petržalky. Škoda, že mladí skauti nevyužili možnost, která se jim naskytla v létě roku 2005. Na svahu protějšího kopce se konalo kácení stromů. Možná bylo možné se dohodnout a vyčistit alespoň nejtěsnější blízkost ruin od stromů, které je ničí svými kořeny a větvemi. Případně si vzít příklad z východního Slovenska, kde hrad Čičava vyčistili od dřevin nezaměstnaní z obce. V rámci veřejně - prospěšných prací.


Větrný park

Novou atrakcí v blízkosti hradu je Větrný park. Nachází se na Vápenkové skále asi 1 km od hradu. Čtyři větrné turbíny umístěné na 76 metrů vysokých stožárech jsou viditelné z přístupových cest k hradu. Spolu s lopatkami vrtule toto technické dílo dosahuje výšky 100 m. Do provozu byl park předán v srpnu roku 2003.Výkon turbín je v závislosti na rychlosti větru 3,5 - 16 m / s, 200 až 660 kW.Předpokládaný výkon uspokojí spotřebu energie pro 1500 domácností. Ročně ochrání ovzduší od produkce kysličníku uhličitého z fosilních paliv v celkovém objemu 3270 tun. O tomto vše informuje tabule u paty jednoho ze stožárů. Pokud se budete mít to štěstí,  že k hradu budete stoupat po lesní cestě od obce Prievaly za mlhavého počasí, větrné turbíny vás překvapí zvláštním divadlem. Mlha a sporadicky se objevující lopatky dávající o sobě vědět neustálým svištěním navozují atmosféru velmi odlidštěného mírně postkatastrofického vědecko-fantastického filmu. Velmi jsem se těšil z toho, že jsem měl k dispozici černobílý film. Byl jsem přesvědčen, že zachytit na něm tuto zvláštní scénu nebude žádný problém. Byl. Ani jedna fotografie se mi nelíbila. Ani jedna se atmosférou ani nepřiblížila tomu co jsem viděl. Možná budete vy úspěšnější.