Geocaching

Geocaching je hra 21. století, která má do činění nejen s moderními výdobytky současnosti, ale především s krásnou přírodou a pobytem na čerstvém vzduchu a kouskem adrenalinu. Zapojit se může každý. Turistika, navigace a GPS navigátor, to je ve zkratce dobrodružný geocaching.V dobách vašich teenagerských let jste možná behávali orientační běh s mapou v ruce a buzolou na krku. O nějakém navigačním systému řízeném satelity na oběžné dráze jste ani netušili. Jednoduše stará klasika. Současná moderní doba s její vyspělou technikou přivedla na svět novou zábavu, geocaching.Jen za krátkých osm let přilákala mnoho nadšenců, kteří si po nalezení skrýše mohou nejen říct, že to zvládli, ale že si i docela hezky odpočinuli a na chvíli zapomněli na běžné problémy každodenního života. V turistických botách si užili relax s trochou adrenalinu. Poznali nová místa, pročistili si mysl a nabrali novou energii. Geocaching však nemusí být dobrou a zajímavou zábavou pouze pro dospělé. Na honbu za pokladem zcela určitě nalákáte i děti, které v této počítačové době těžko dostat na čerstvý vzduch.

Co je geocaching?

Výraz geocaching se skládá z předpony geo, označující činnost související se Zemí, a slova cache - skrýš. Geocaching je hra 21. století, která má do činění nejen s moderními výdobytky současnosti, ale především s krásnou přírodou a pobytem na čerstvém vzduchu a kouskem adrenalinu. Zapojit se může každý. Stačí přístup na internet, GPS navigátor a chuť na dobrodružství. Turistika, navigace a GPS navigátor, to je ve zkratce dobrodružný geocaching.Podstata této hry spočívá v hledání tzv. cache, česky kešu, tedy jednoduché schránky, kterou někdo ukryje na neznámé místo a na internetu zveřejní její souřadnice spolu s dalšími potřebnými doplňujícími informacemi. Ostatní nadšenci pak pomocí GPS navigátoru hledají skrytý "poklad". Po objevení jednoduché vodovzdorné krabičky se zapíší do sešitu, nazývaného logbook, který v ní najdou spolu s perem nebo tužkou.Některé cache obsahují i ​​drobnosti, které si jako výměnu za jiné maličkosti mohou odnést jako suvenýr. Po příchodu domů se ti úspěšnější i ti méně úspěšní, kterým se schránka najít nepovedla, opět zapíší, ale už do speciální internetové schránky.



Všechno to začalo v Bílém domě

Přibližně o půlnoci 2. května 2000 se po rozhodnutí americké vlády odstranila umělá chyba v systému GPS. Čtyřiadvacet satelitů na světě zpracovalo "objednávku", čímž se přesnost GPS technologie okamžitě desetinásobně zlepšila. Do tohoto momentu měl tento systém přesnost v průměru padesát metrů. Po odstranění umělé chyby se přesnost zvýšila na metry.Pro GPS nadšence to byl definitivně důvod k oslavu.V internetových diskusích se hned začaly objevovat nápady, jak by se tato přesnost dala využít. Dva dny po odstranění chyby se jeden takový nadšenec, počítačový konzultant Dave Ulmer rozhodl otestovat tuto přesnost tak, že do lesa nedaleko Beaver Creek v Oregonu umístil vlastní schránku, do které vložil sešit a tužku, mapu Delorme Topo USA, dvakrát CD-ROM, kazeťák , VHS kazetu s filmem George of the Jungle, knihu od Rossa Perote, čtyři dolarové bankovky, prak a fazolovou konzervu. Na internetu zveřejnil její souřadnice a upozornil, že jde o černé plastové vědro zakopané v zemi. Pravidla byly jednoduché a platí samozřejmě dodnes.Každý, kdo schránku našel, mohl si z ní něco vzít a zároveň zanechat něco nového a nezapomenout se zapsat do vloženého sešitu.Prvním takovým Geocachéru se stal Mike Teague, který si ze schránky vzal peníze jako výměnu za cigarety, audiokazetu a pero a své dojmy a zážitky z úspěšné výpravy zveřejnil na internetu. Tak postupně vznikaly nové skrýše az jednoduché myšlenky se stala celosvětová hra. O něco později si popularita této hry vyžádala vlastní webové stránky, kde má každý geocacher možnost zaznamenat své zkušenosti a zážitky z hledání.

Jaký GPS si pořídit?

Na první pohled by se mohlo zdát, že zase jednou někdo vymyslel kratochvíli pro solventnejších. Není to však zcela tak. V současnosti je k dispozici řada GPS navigátorů v různých cenových relacích. Na tuto hru vám docela dobře postačí i nejlevnější s černobílým displeye a bez mapky, kterou nahradíte obyčejnou papírovou mapou. Klasickou papírovou mapu je však dobře mít vždy po ruce iv případě dražších navigátorů. Technika je technika, ale i ta má své slabé stránky, a pokud by se projevily právě ve chvíli, kdy už máte poklad na dosah ruky, určitě by vám to pěkně pokazilo celou výpravu. Kromě toho cache je velmi často v lese na místech, kde není dobrý signál. A právě tehdy pomůže kamarádka mapka.Na ceně tedy nezáleží. I nejlevnější vás s vaší šikovností přivede k cíli. Stačí, když má možnost uložit bod na zadané souřadnice a ví navigovat šipkou, která stále ukazuje k cíli, a rovněž udává k němu zbývající vzdálenost. Ale pozor! Není navigátor jako navigátor. Nepleťte si navigátory do automobilů s turistickými mapovými navigátory.Teoreticky sice lze nalézt cache také pomocí autonavigátora, ale v samotné praxi je to o něco složitější. Pokud se skutečně chcete věnovat geocachingu, raději si pořiďte mapovou navigaci, která má v porovnání s těmi automobilovými několik významných výhod pro turistiku.Kromě toho, že turistické navigátory jsou obvykle robustnější a tím i odolnější proti pádu, který u některých náročnějších terénech nelze vyloučit, jsou i odolné proti vodě.Pokud vás tedy během výpravy zastihne déšť, nemusíte se bát. Turistické navigátory docela dobře přežijí i stříkající vodu a některé dokonce i třicet minut ponořené v metrové hloubce. Podstatný je fakt, že se nebudou snažit určit vaši polohu k bodu nejbližší dálnice.Pokud si chcete geocaching odzkoušet na vlastní kůži, ale zatím nemíníte investovat do "zázračné" navigační mašinky, jde to i s mapou a obyčejným kompasem. Bude to trochu složitější, ale možná se vám cache podaří najít.

Něco o GPS

Co vlastně GPS je? Zkratka GPS pochází z angličtiny a znamená Global Positioning System. Speciální rádiový přijímač měří vzdálenost od momentální pozice po satelity, které jsou na oběžné dráze.
Jak to vlastně funguje? Ve skutečnosti jde o celosvětový družicový navigační systém, pomocí kterého lze určit přesnou geografickou polohu kdekoli na Zemi. Celý systém se dělí do tří podsystémů: kosmický, řídící, uživatelský. Začátky tohoto systému se datují do roku 1973, kdy Ministerstvo obrany USA vypustilo do kosmu čtyři pokusné družice a začali se vyvíjet první uživatelské zařízení. S vypuštěním dalších 11 družic na oběžnou dráhu se začaly budovat už i pozemní řídící střediska. Postupně se do oběhu dostalo až 24 družic. Jeden takový satelit oběhne kolem Země za přibližně 12 hodin, přičemž každých 24 hodin prochází stejným místem.GPS navigátory jsou v podstatě přijímače, které zahrnují rádiový přijímač, super přesné hodiny a výkonný matematický kalkulátor. Ze začátku je používali jen armáda a letecká a námořní doprava. Pro obyčejného smrtelníka byly v těch dobách zejména z finančních a strategických důvodů nedostupné. Miniaturizací zařízení a snížením jejich ceny se postupně začaly používat i v jiných odvětvích a při různých zájmových aktivitách. Dnes je již běžně používají nejen turisté, ale i rybáři, houbaři, horolezci a radioamatéři


Geocaching na vícero způsobů

V začátcích geocachingu existoval jen jeden typ cache, tradiční cache. Postupně však vznikaly další a složitější. Znát typ cache je pro plánování výpravy velmi důležité. Od toho se bude odvíjet vlastně celý její průběh, náročnost a zdlouhavost.Nejběžnějšími cache jsou již zmíněné tradiční schránky se sešitem a tužkou.Kromě tradičního sešitu mohou obsahovat i nějaké drobnosti, které nemusí mít vysokou peněžní hodnotu. Stačí vložit nějaké mince, které vám zbyly z dovolené, nebo malou hračku, zajímavé knoflíky, cédéčka nebo knihy. V tom se opravdu meze fantazii nekladou. Při takových tradičních cache znáte souřadnice, na kterých je přímo najdete. Úspěšní hledači si z nich mohou něco sebrat a něco na výměnu vložit.O něco složitější jsou multicache, při kterých jsou sice také uvedeny souřadnice, ale ty nevedou přímo k skrýši. Nejdříve vás přivedou na místo, kde najdete schránku s dalšími souřadnicemi nebo hádankou; pokud ji vyluštěte, získáte další potřebné údaje. Ty vás přivedou již přímo ke cache nebo k dalšímu kroku potřebnému k nalezení skrýše. Oblíbeným variantou je série několika bodů, z nichž každý poskytuje částečné souřadnice závěrečné cache. Autor takové multicache vám může takto ukázat více zajímavých míst v okolí skrýše. Na její vypátrání si však třeba rezervovat mnohem více času.Zvláštním typem multicache je offset cache. Počátečními souřadnicemi této cache mohou být místa existujících národních památek, národních přírodních rezervací nebo jiných zajímavých objektů. Tam obvykle najdete buď čísla, nebo jiné informace, existující ještě před umístěním cache, které použijete dle instrukcí uvedených na internetu, a pokračujete při hledání.Postup při mystery nebo jinak i puzzle cache je trochu komplikovanější, protože souřadnice neznáte vůbec. Dostanete se k nim, když se přelouskáte přes matematickou nebo jinou hádanku, nebo rébus, poskládáte puzzle či přepíšete morseovku. Luštit samozřejmě budete doma, a když se konečně dobrat k nějakému výsledku, tak vzhůru na výlet! Zda je váš výsledek správný, to se dozvíte až na místě, na které vás přivedl. Často se stává i to, že po dlouhém hledání nakonec zjistíte, že cache bude pravděpodobně úplně někde jinde. Nedejte se však odradit a zkuste to znovu. Je to jen hra.Kromě těchto nejčastěji se objevujících popsaných typů cache existuje ještě mnoho dalších. K zajímavým patří virtuální cache a web cache. Společné mají to, že nejde o tradiční schránku se sešitem, tužkou a drobnými poklady. Virtuální cache jsou stávající zajímavé památky nebo místa, kde najdete otázku týkající se daného bodu. Správnou odpovědí, kterou pošlete mailem tvůrci otázky, potvrdíte, že jste tam skutečně byli. Odměnou za nalezení cache je zážitek ze samotného místa. Při web cache na její souřadnice míří webová kamera. Cílem je dostat se do jejího záběru, a tak potvrdit svou účast.


 Environmentální laděná je CITO Event cache. Myšlenkou takové cache jsou otevřené setkání pro všechny Geocachéru, kteří chtějí pomoci zbavit přírodu odpadků.Kromě typu cache třeba brát na zřetel i její velikost. Každé konkrétní místo sloužící jako úkryt pro cache vyžaduje její specifickou velikost. Bylo by pravděpodobně složité ukrýt někde na parkovišti desetilitrových sud nebo skrývat krabičku od filmu kdesi na opuštěném místě. Malá krabička od léků, vitamínů nebo od filmu, do kterých se kromě miniaturního poznámek a tužky nevejde nic jiného, ​​představují micro cache. O něco větší je small cache, kde její velikost odpovídá již půllitrové až litrové krabičce. Nejběžnější velikostí cache je regular, tedy nádoba s objemem přes jednoho litru. Pod velikostí typu large si klidně můžete představit i desetilitrových sud. Půjde tedy o skutečně velkou cache.

Co je travel bug a geocin?

Objevili jste schránku a kromě drobností na výměnu jste tam našli i jiný předmět s popisem, jak s ním postupovat dál. Takový předmět nazýváme travel bug nebo geocin.V obou případech je majitel a zároveň i určovatel mise povinen označit takový předmět speciálním identifikačním štítkem s vyraženým kódem. Zatímco jako cestující brouk, tedy travel bug, může sloužit jakýkoliv libovolný předmět, geocin je kovová nebo jiná mince.Takové předměty zcela logicky neslouží na výměnu. Jejich smysl spočívá v určené roli, kterou je buď putováním od skrýše k skrýši procestovat svět, nebo se dostat na konkrétní místo, které jeho majitel uvedl. Z toho důvodu je důležité prostudovat si přiložený návod. V případě, že máte v blízké budoucnosti naplánovanou cestu do zahraničí či dokonce do místa určení, případně máte úmysl ho přemístit do nějaké jiné cache, tak si ho klidně vezměte s sebou. Po příchodu domů to zapište na speciální stránce a nezapomeňte, že byste takový předmět neměli držet doma déle než dva týdny.

Jak vypátrat skrýš?

 Máte pocit, že to všechno zní docela zábavně a jednoduše? Vlastně máte pravdu.Pokud se na cestu za pokladem v teploučku domova důkladně vyzbrojíte potřebnými informacemi, máte za sebou první důležitý krok - pokud to samozřejmě nezbabrete přímo v akci. Jednotlivé cache jsou zveřejněny na mezinárodní webové stránce geocachingu.Kromě již zmíněné velikosti a typu cache jsou v popisu uvedeny i další dva velmi důležité údaje, jejichž náročnost je označena hvězdičkami od jedné do pěti. Prvním je náročnost terénu, který je třeba projít, abyste se k skrýši vůbec dostali. Záleží jen na vás, zda máte chuť a odvahu vybrat se někde do lesa, nebo se jen odvézt autem k vybetonovaným parkovišti. Druhým důležitým parametrem je náročnost cache, tedy jaké náročné je cache najít. Pokud jste začátečníci, pak na pět hvězdiček v tomto případě raději hned zapomeňte. Takové "ukrytejšie" cache si nechte raději na později, když už překonáte začátečnické hranice.Pokud jste si už konečně vybrali lokalitu a náročnost cache, pozorně si přečtěte její popis. Některé popisy mohou obsahovat úlohu, kterou musíte vyřešit, abyste se ke cache dostali, či dokonce důležité informace nebo výstrahy, na co si dát při hledání pozor. Raději si popis každé cache, na kterou se chystáte, vytiskněte. Na škodu nebude ani přečíst si zápisky ostatních cacher, kteří již skrýš úspěšně objevili, jakož i těch, kteří měli z hledání jen dobrý pocit z pěkného výletu. Pokud jste si již přečetli informace a vybrali cache a její souřadnice už také máte nahrané nebo přepsané do GPS navigátoru, pak už jen zbývá naplánovat si způsob, jakým se k ní dostanete.
A tady bude dobrá nápomocná mapa, podle které zjistíte, pokud se musíte odvézt autem nebo jinou dopravou, kterou pak budete moci vyměnit za kolo či vlastní nohy.Pokud jste zvládli i tento poslední bod domácí přípravy, tak už si jen Pobalte batoh a ještě dříve než za sebou zabouchnete dveře, zavolejte rodině nebo známým, kam máte namířeno. Některé cache jsou opravdu v terénech, které přitahují zlomeniny. V případě nehody by asi nebylo příjemné zůstat s mobilem bez signálu čekat někde v lese na dalšího případného geocachcera.

Tak, a teď, když už je vše vybavené, vzhůru za dobrodružstvím!V terénu je to už o trochu složitější. Šipka na GPS navigátoru vás pěkně naviguje k cíli.Kromě šipky se samozřejmě díváte i pod nohy. Nebylo by příjemné rozbít si nos o nejbližší strom. Sem tam navigátor odmítne s vámi komunikovat a tehdy použijete mapu, kterou jste si sbalili, a pokračujete v cestě. S malými zastávkami se konečně dostanete k místu, kde by se měla nacházet skrýš. Už se tam motáte nějaké minuty, ale ne a ne ji najít!Napětí se zvyšuje a adrenalin v krvi stoupá. Tehdy musíte být obezřetný a trpělivý. Jak se říká: Najde ten, kdo hledá. Zobrazte všechna možná místa, kde by mohla být cache.Pokuste se vžít do kůže autora cache a popřemýšlejte, kde byste ji ukryli vy, kdybyste byli na jeho místě. S kouskem štěstí se vám ji určitě podaří najít. Pokud ne, tak se přece nic neděje. Vrátíte se k ní jindy. Pokud však patříte mezi šťastlivce, kteří cache našli, nezapomeňte se zapsat do logbooku a provést výměnný obchod. Pak už jen zbývá dát vše do původního stavu a vrátit se domů. Po příchodu domů úspěšných (ale i méně úspěšných) hledačů čeká ještě poslední úkol, a to registrace hledání na webu. Případně můžete v zápiscích dodat své zkušenosti, rady a varování.

Jak ukrýt své první cache?

Prošli jste už nějaké hory, doly a máte pocit, že jste i docela zběhlí v hledání.Pravděpodobně se tehdy dostaví chuť i něco skrýt. Pro vytvoření vlastní cache třeba mít přehled o tom, kde už nějaké cache existují. Pak se samozřejmě třeba zamyslet, jakou cache chcete vytvořit a kde. Na začátek to zkuste s jednoduchou cache, někde v blízkosti vašeho bydliště.Cache už máte vymyšlenou. Na řadu přichází kontrola lokality a hledání vhodného místa pro úkryt. Při jeho výběru mějte na paměti, že ne všude je povoleno vytvořit skrýš. Proto se raději vyhněte soukromým pozemkem, zaměřte se na místa, která vás něčím osloví a které by bylo škoda neukázat i jiným. Stačí například i malý zapomenutý potůček s krásnou starou převislou vrbou.
A nezapomeňte ještě na jednu podstatnou věc. Cache třeba ukrývat velmi prozíravě a precizně, aby byly chráněny před Muğla. Ti, kteří jste četli nebo viděli bijáků verzi série knih JK Rowlingové, možná už i tušíte, že půjde o tzv.. nic netušících. V řeči geocachingu se tímto termínem označují všichni kolemjdoucí. A právě takoví nezasvěcení kolemjdoucí ani v nejmenším nesmí tušit, že na místě, které právě obcházejí, se skrývá poklad. Na to je třeba dávat velký pozor. Jinak by někdo mohl cache poškodit či v horším případě přemístit nebo ukrást.Všechna fakta jste zvážili a nakonec jste konečně našli to, co jste hledali. Teď už jen zbývá vytvořit schránku s pevným uzávěrem, aby se do ní nedostala voda, případně nějaký hmyz či zvíře. Vložte do ní logbook a tužku a přidejte i pár zajímavých maličkosti, které umí udělat velkou radost úspěšným hledačem.Všechno to ještě pro jistotu zabalte do igelitového sáčku a vraťte se na místo, které jste vybrali jako úkryt. Při vkládání schránky, zejména na veřejných místech, se přesvědčte, že vás nikdo nevidí, v opačném případě se může stát, že bude fuč ještě dříve, než ji zaregistrujete na webu.